<html> <head> <title>Vladimr Hirsch - recenze a rozhovory</title> </head> <meta name="description" content="Vladimr Hirsch - RECENZE A ROZHOVORY" <body> <body bgcolor="#000000"><body link="#CCCCCC" vlink="#CCCCCC" alink="ffcc33"> <TBODY> <TR> <TH> <TD align=left width=900 height=2><FONT color=#dddddd size=5 font> <table background="cz_reviews_soubory/head.jpg" width="900"height"2" align="center" border="0" cellpadding="2" cellspacing="2"><tr><th><td width="900" align="right" height="2"> <br><br><br><br><br><br><br><FONT size=2><br> </FONT></TD></TH></TR></TBODY></TABLE> <TABLE cellSpacing=1 cellPadding=1 width=900 align=center border=0> <TBODY> <TR> <TH> <TD vAlign=top width=900 rowSpan=5><FONT face="Palatino Linotype" color=#cccccc> <FONT size=1><BR> <P align=left><FONT face="Palatino Linotype" size=2 color=#cccccc> <B>VLADIMR HIRSCH / ROZHOVOR PRO HEATHEN HARVEST</B> <font color="#AAAAAA"><i>(vbr)</i> <FONT face="Palatino Linotype" size=2><BR><FONT color="#cccccc">Clavdia Admiron, 2012<HR><BR> <P align=justify><FONT face="Arial" size=1><font color="#AAAAAA"> <B> esk zvukov alchymista Vladimr Hirsch skld a experimentuje s modern klasickou, dark ambientn a industriln hudbou po vce ne~ dv desetilet. U~vaje elektroakustickou a digitln techniku je schopen vytvYet fascinujc podoby zvukovch krajin. Skrze a~ posvtn svazek tvor ch prameno se slo~itmi tvary a dimenzemi jeho  INTEGROVAN HUDBY se nm objevuje sama podstata jeho ~ivotnch postojo.</B> <BR><BR> <img src="e_reviews_soubory/invocatio.jpg" width="294" height="220" align="left"></a> <font color="#cccccc"> HH: <i>Vladimre, jak to bylo vyrostat v politicky zmtan zemi jako bylo eskoslovensko a jak se to projevilo v tv hudb ?</i><BR><BR> <font color="#AAAAAA"> VH: Vyrostal jsem v rodin, kter byla nesla dosledky subjektu, ozna enho coby nepYtelskho re~imu. Moj otec byl vznn v komunistickm koncentrku, proto~e se jako prvnk odmtl podlet na zlo innm soudnm systmu a byl proto odsouzen na zklad smyalenho obvinn z protisttn innosti. SamozYejm, ~e m ~ivotn peripetie s danm faktem zce souvisely a vydaly by na sbornk pYbho, plnch bizarn sociopatologie. Ka~dodenn ~ivot byl natolik pomry ovlivnn, ~e by bylo velmi t~k, aby se tento stav nepromtl alespoH v nkterch bodech i do formovn mch umleckch clo a postojo. Vaechny "podezYel" kulturn innosti byly po dlouhou dobu bu zakzny nebo pod ostrm dohledem natolik, ~e jsem absolutn neml chue se jakkoli prezentovat. Ctil jsem se natolik vnitYn izolovn, ~e jsem skldal hudbu pouze do auplku. A~ v osmdestch letech, v dob postupn tich agonie komunistickho re~imu se mi podaYilo nalzt spYznn duae, se ktermi jsem poslze zalo~il post-punkovou kapelu, kter vaak a~ v roce 1987 vystoupila poprv na veYejnosti. Jakkoli nebylo lehk ~t v Orwellovskm stt, poslou~il jako nenahraditeln zkuaenost s mechanismy lidskho padku, a byl tedy nepochybn, i kdy~ nechtn inspirativn. Pokud se vaak jeho dl  projevy odrazily nkde v m hudb, pova~uji je za povrchn krok z m zkladn koncepce. Nikdy jsem nebyl skladatelem protestsongo, v~dy jsem se zamYoval na vce i mn obecn existenciln tmata, kter pova~uji za jedin hodn pozornosti. Dky on zkuaenosti nm bylo umo~nno porozumt, ~e jsme ~ili v individuln mn snesitelnm a otevYen ke svobodomyslnjamu jedinci nepYtelskm systmu, avaak ona nov realita znovupYijet atributo tzv.zpadn civilizace ukzala, ~e se jedn pouze o zmnu v taktice a strategii veden stda, tedy o pochopen, ~e manipulace se subjektem je mo~n, ba i snadnji aplikovateln bez omezen jeho zkladnch svobod. Sta ilo je jen tiae nahradit jejich hologramy. Vzhledem k ruinm pYirozen hierarchie hodnot, kter byly vsledkem pYedchozho systmu nedala inkorporace praktickho materialismu pYlia prce. Vsledkem tohoto procesu je ztrta ducha a tedy i ztrta schopnosti ho rozpoznat. Je to proces bezbolestn, tak~e mnoho recipiento nepocieuje ~dn nedostatky. Tato forma ovldnut spole nosti se proto zd bt mnohem nebezpe nja pro relativn skrytou povahu a pohodln pYijet tohoto status quo recipientem. Mm ostatn vobec pocit, ~e vvoj politickch systmo za nkolik stalet tzv.technick revoluce spo v pouze v mYe propracovanosti a sofistikovanosti nabzench faleanch iluz. <BR> Tato skli ujc skute nost je jednm z vlivo, kter lze najt v m hudebn prci ve form polemiky nad tradi nmi aablonami porozumn typu "pozitivn" versus "negativn", "krsn" versus "oakliv", atd. <BR><BR> <font color="#cccccc"> HH: <i>Tv hudba obsahuje cosi znepokojujcho a~ dsivho, jakoby v n pYebvalo cosi z jinho, neznmho svta. Mysla si, ~e je mo~n, aby evokovala pYtomnost n eho nadpozemskho ?</i> <font color="#AAAAAA"> <BR><BR> VH: "Jin svty" nepYedstavuj nic jinho, ne~ pYirozenou touhu po poznn naa matrice. Na druhou stranu, lovk je tm vce pohlcovn s~ravm pocitem nemo~nosti jeho skute nho dosa~en. Nicmn, neexistuje pro tento el ~dn jin cesta, ne~ abychom se pokusili njak transformovat naai fyzickou realitu. Tento proces nemo~e probhat bez boje a bolesti, ae u~ tich, skryt nebo do o  bijc. VYm tomu, ~e hudba mo~e bt jazykem autentick deskripce i prostYednkem tohoto transubstancia nho aktu. To mo~e bt i dovodem, pro  lze poctit i jistou fyzickou odezvu i pYmo i  zfyzi tn jejho inku. Chpu, ~e tato konfrontace mo~e bt i dsc, ale v onom pYechodnm "hyperstavu" vlastn existence uprostYed vytvYen hudby nectm ~dnou hrozu nebo radost, ~dnou pozitivn nebo negativn konotaci, jen njak druh probuzen a osvobozen jejich pYekonnm. Jakkoli to chpu, v~dycky jsem v~dy tak trochu pYekvapen reakcemi nktermi poslucha o, kteY mou hudbu chpou jako dramatickou nadszku, neb sm to ctm jako pYirozenou sou st existence. Nepro~vme snad dramata ? Pokud nejsme cyniky, nihilisty, stoiky i ignoranty, nepochybn ano. <BR><BR> <font color="#cccccc"> HH: <i>Co podstatnho by sis pYl, aby z tv hudby proniklo k poslucha i a jak celkov inek by mla mt ? Jak pYedstavy by mla evokovat ?</i> <BR><BR> <font color="#AAAAAA"> Vborn otzka. Dky za n, nikdy jsem j nedostal. Rd bych, aby poslucha  unikl z pout racionality do jinho rozmru. Chtl bych, aby se pYed nm otevYel prostor. Hudba je schopna odhalit hluba realitu v kontrastu s fenomenologickm svtem. Jednoduae Ye eno, rd bych, aby se otevYely dveYe jeho podvdom a aby vstoupil do ternu, kter by mu pYinesl cosi jako poznn. Hudba je silnja ne~ jej tvorce, Yekne v~dy vce, ne~ zamalel, i kdyby j neYekl nic. Xekne i to, co by o sob nerad odhalil. Lht v hudb mo~ea, ale v~dycky se to proval. Ne ka~dmu, ale je to tam. Tak proto jsem asto fascinovn hudebnmi recenzenty. Opravdu nevm, co je na m hudb belskho i bombastickho, ~iju v n sv osobn a vyjadYuji je tak, jak se mi zcela subjektivn, avaak skute n jev. NepotYebuji ani dlat, ani poslouchat vatu do ua, domc i artistn kutilstv nebo lobotomick vplachy mozku. Pro m je hudba cesta k vlastn o ist a ta mo~e bt pocieovna i jako intenzivn nsiln akce i povodeH. TYeba do sebe zahledn, ale od poslucha e o ekvm podobn sil k jejmu zpracovn, jak vydvm j k jejmu vytvYen. <BR><BR> <font color="#cccccc"> HH: <i>Zlovstn, pYesto sou asn povznaejc a krsn - jsou to dv tvYe jednoho fenomenu nebo se jedn o dv, proti sob posobc sly ?</i> <BR><BR> <font color="#AAAAAA"> VH: PYtomnost vnitYnho svru je pYirozenm atributem naa existence, ae si ho pYiznme i nikoli. Jsem jm pojmut a slou~ mi jako hlavn tvor  zdroj. Proto tak zposob mho hudebnho vjdYen m pYev~n konfronta n charakter. Uvdomuji si, ~e mnoho mch skladeb m abrazivn i fyzickou povahu a kontemplativn spirituln sou asn. Je to pYirozen dualita, vychzejc ze stejnho zdroje. Duch a hmota ~ij spolu a jsou sou st jednoho celku, jen my v nich nalezli protiply, jakkoli nejdou oddlit. Mme ty antagonismy v sob zakdovny a j se sna~m procesem tvorby dotknout se toho, co oba svty smiYuje, respektive ukazuje jejich skute n vztah. Hudba je ta cesta, kter je schopna pYibl~it ns k tomuto prose ku. <BR><BR> <font color="#cccccc"> HH: <i>Jakkoli hodn z tv hudby neobsahuje ~dn texty, zostv velmi hlubok. Co je dle tvho soudu dovodem ?</i> <BR><BR> <font color="#AAAAAA"> VH: Hudba v zsad slova nepotYebuje, verbalizace naopak sni~uje jej vrazov a ak n potencil. Slova mohou uvst v omyl, zastnit a zml it hudebn zmr. Pokud pou~vm vokly, funguj vce jako hudebn nstroj, ne~ coby prostYedek verblnho sdlen. Nicmn, v mch projektech jako Skrol, kter nerezignovaly na psHovou formu m lyrika, obzvlat pro svou existenciln tenzi svoj nezpochybniteln vznam. <BR><BR> <font color="#cccccc"> HH: <i>Co nejvce postrda v sou asnm umn ? Dle mho nzoru mu chyb hluba rozmr.</i> <BR><BR> <font color="#AAAAAA"> VH: Vtaina sou asn produkce, kter se vid bt jakousi intelektuln umleckou elitou mne nud a sou asn irituje svm formalismem, bezobsa~nost a primrnm kalkulem. Tich souhlas ke ztrt obsahu, strach z autenticity a obava z odhalen vlastn emocionality, je vsledkem chpn tchto atributo coby projevu vlastn slabosti. Bt nad vc ovaem v umn znamen bt impotentn, proto je bezpohlavn eklekticismus jeho hlavnm vsledkem. Tvor  universalismus je neznm kategorie, dole~it je nic nesdlovat a bt pYsn artistn. Pova~uji to jako jeden z logickch vsledko despiritualizace spole nosti. <BR><BR> <font color="#cccccc"> HH: <i>Proces umleck tvorby je pro mne posvtn vc; pYipravujea se njak psychicky, fyzicky, emocionln a duchovn pYed tvorbou i vystoupenm ?</i> <BR><BR> <font color="#AAAAAA"> VH: Jsem zvykl pracovat nrazov i plnovan, nicmn ve vtain pYpado se jedn o vsledek uvnitY probhajcho, tmY autonomnho, tedy vcemn svm vlastnm ~ivotem si ~ijcho procesu, kter pYirozen vyst v zskn konkrtn pYedstavy a koncepce, tedy zhmotnn jaksi otzky, na n~ pak odpovdm vlastn tvor  prac. asto je prvnm impulsem jednotliv npad, ale takov potom paradoxn v duchu rozpracovvm o to dle, nkdy i roky. Asi t tedy zklamu, ale njakou speciln pYpravu nikdy neprovdm a s vjimkou plnovan prce, kde je ji~ jasno co bude nsledovat, jsem zcela zvisl na vnitYnm impulsu. Co se t e pYpravy na vystoupen, ta zvis na charakteru projektu. Vystupuji-li s projektem, kter pracuje s dynamikou, vy~aduje to vraznja pYedchoz koncentraci, navc industriln publikum je obvykle hlu n, uvykl kontinulnmu pYsunu zvuku a mm tedy v takovm pYpad i vta obavy o vyznn koncertu. Pokud jsou poslucha i hlu n i v tichch pas~ch, ztrc pro mne vystoupen smysl a otrven hledm vstYc k jeho konci, i kdy~ jsem si ur it mechanismy proti rozptylovn vybudoval. Z tohoto dovodu mnohem radji vystupuji s projekty jako jsou Skrol, kdy je mi charakterem hudby umo~nno si koncert pro~t, nikoli se svmi slovmi vcmi. <BR><BR> <font color="#cccccc"> HH: <i>Tvoje hudba je nejen zvukovm vjemem, ale tak vizuln imaginativn. Jsou njac umlci i umleck dla, kter inspirovala tv skladby? MalYi, skladatel, sochaYi, filmaYi, atd.....</i> <BR><BR> <font color="#AAAAAA"> VH: O inspiracch bych mohl mluvit velmi dlouho, omezm se tedy jen na ty umlce, kteY mne oslovili natolik, ~e bych si bval pYl vytvoYit nco podobnho. V hudb jsem byl v~dy pYitahovn duchovn silou v bolestn realit dosud u ns zdaleka nedocennho eskho skladatele Miloslava Kabel e, blzkmi setknmi kosmu a detailu i spiritulnho a fyzickho Gyrgy Ligetiho, matematickm Ydem v chaosu Iannise Xenakise, stejn jako ostrm Yezem, do kostn dYen pronikajcho existencialismu ranch Swans, Scelsiho schopnost vidt a pohybovat se v mikrokosmu i oduaevnlm, organickm industrialismem SPK. Z jinch oblast umn, kter njakm zposobem ovlivnily m vize nemohu nezmnit fascinaci metafyzickou transformac bolesti v dle eskho malYe Mikulae Medka i v literatuYe napY. pYesvd ivost imaginrnch svto Jorge Luise Borghese. Ovaem zdaleka nejvta inspirac pro zsadn filozofii m prce je pro mne spisovatel Graham Greene, jaksi Dostojevskij 20.stolet a jeho  spsa zatracench , d-li se jednm slovnm spojenm charakterizovat jeho princip pohledu do hlubin lidskho nitra. <br><br> <font color="#cccccc"> HH: <i>Jakou roli hraje filozofie i spiritualita v tvm umleckm vyjdYen ? </i> <br><br> <font color="#AAAAAA"> VH: Myslm, ~e tu nejpodstanja, ae ji~ je sou ast primrnho plnu nebo ne, co~ je mnohem astja. Vkrd se tam podvdom i instinktivn jako zkladn permanentn otzka. Tajemstv duchovnch dimenz a spirituln transformace je pro mne nejspae tmatem .1. <br><br> <font color="#cccccc"> HH: <i>Tv ~iv vystoupen jsou oby ejn referovna jako frightening and unsettling by some; je to z tv strany zmr nebo si mysla, ~e se jedn o odraz neschopnosti i neochoty sou asnho poslucha e zabvat se hlubokmi a k pYemalen provokujcmi pocity, kter tv hudba vyjadYuje ? </i> <br><br> <font color="#AAAAAA"> VH: Odpovd je bezpochyby to druh vysvtlen. Osobn doufm, ~e dlm hudbu jako autentick sken sebe sama, vyjadYuji svoj vnitYn boj, nerovnovhu, pochyby, sny, obavy, zlost a to vaechno bez jakhokoli myslu prvoplnov provokovat. Spole nost je nemocn. Pstuje patologicky slepotu, obvajc se paradoxn vce ztrty iluz a komfortu, ne~ vlastnho padku. Definitivn ztrc schopnost Yeait problmy, produkujc stle vce a vce sofistikovan prostYedky, umo~Hujc ignorovn reality jej nhradou za realitu virtuln. Je to clen intoxikace, respondent poslze vyd zcela zbyte nou energii i ukoj sv emoce zposobem, kter jde zcela mimo problm a tm v globlnm mYtku umo~n airoce aplikovatelnou manipulaci, domnvaje se myln, ~e sv ji~ udlal. V umn se to zcela logicky odr~  jakkoli jde o projev naprostho nepochopen - je snandnja a pYjemnja obvinit umlce z cynismu, agresivity i apatnho myslu, lacin se pYitom ohnjce Ye mi o pozitivit, ne~ elit nepYjemnmu sdlen, kter nahl~ reln stav vc. SamozYejm, ~e mm pYnm je podlet se alespoH njak na demont~i teto trapn fasdy. Pokud pomineme dovody dan osobnm vkusem poslucha e a budeme mluvit pouze o nepYijet myalenky jako takov, pln chpu, ~e nkdo nen schopen pracovat s vyvolanmi pocity, kter mohou vystit v jeho osobn znejistn, obavy a diskomfort. Avaak prv proto mne naplHuje v tomto smyslu vta beznadj optimismus, ne~ zoufalstv. <br><br> <font color="#cccccc"> HH: <i> GRAUE PASSION pYedstavuje pro mne z dlouh Yady tvch alb nejsilnja z~itek, skute n mistrovsk kus. Pokud vm, nkolikrt jsi ho pYepracovval a trvalo ti nkolik let, ne~ se podaYilo vytvoYit jeho podobu, se kterou bys byl spokojen. Pokud album posloucha dnes, jsi i nadle spokojen nebo bys ho chtl nkdy znovu pYedlat ? </i> <br><br> <font color="#AAAAAA"> VH: Trvalo to 7 let, i kdy~ jsem k tmatu nevracel asto, nicmn byla to m no n mora. Mo~n nebude nezjmav Yci, ~e kone n podoba byla vsledkem vteYinovho spontnnho impulzu a sta ila mi k n poslze jedin noc. U~ jenom proto bych se ji~ nikdy ke skladb nevracel, ta iluminace mla v sob cosi mimo mne. Tm se pro mne album stalo nedoknutelnm, ae si dnes myslm cokoli. <br><br> <font color="#cccccc"> HH: <i>Jsi skladatel, kter se sna~ objevovat nov cesty. Cta, ~e je tv hudba chpna resp. pYijmna nebo jde njak tak  kolem hlav vtainy lid ? </i> <br><br> <font color="#AAAAAA"> VH: Zcela otevYen, myslm si, ~e drtiv vtaina lid j prost vypn, ili jak Yka, jde kolem hlav lid i spae standardn je rekace  sorry, ale to je na m moc . Jsem si vdom toho, ~e tenhle druh hudby nemo~e stt jinde, ne~ na okraji spole nosti. Je to pYirozen a s tmto faktem jsem zcela smYen. Na druh stran  u tch, kteY jsou schopni poslechu - je pro mne potaujc skute nost, ~e nevyvolv indiferentn reakce. Jak napsal jeden esk recenzent, moj hudbu lid bu miluj nebo nenvid a v~dy s vce i mn sofistikovanmi dovody pro jedno i druh. I kdybych ty dovody nikdy neslyael, myslm, ~e bych je docela dobYe znal. <br><br> <font color="#cccccc"> HH: <i>PYi poslechu tv hudby mm dojem, ~e jde mimo dosah dl ch politickch, socilnch i nbo~enskch dogmat, je transcendenci tvch osobnch zkuaenost a pro~itko do duchovn roviny, jakmsi o istcem. Je to tak ? </i> <br><br> <font color="#AAAAAA"> VH: Tak to je naprosto pYesn. Nemohl bych to Yci lpe. <font color="#cccccc"> HH: <i>Tvoje jmno je spojeno s projekty Skrol, Luminar Ax i Aghiatrias a dalami. Dva pYednost kooperacm s jinmi tvor mi individualitami nebo t vce naplHuje slov tvorba ? </i> <br><br> <font color="#AAAAAA"> VH: Moje investice do spole nch projekto v~dy pYesahovala pYspvek ostatnch participanto a drtiv vtaina tto produkce je postavena na mch slovch pracch, nicmn v~dy jsem se sna~il vybrat si takov spolupracovnky, kteY byli pro mne inspirativn a jejich~ prostYednictvm se rozaYil vrazov potencil natolik, ~e projekt mohl stt sm o sob jako specifick jednotka. To se myslm podaYilo v rmci projekto Skrol a Zygote dky zpva ce Martin Sanollov a lyrice Toma Saivona i Luminar Ax dky zpva ce a textaYce Dove Hermosa, mnohem mn pak u Aghiatrias. Tento projekt jsem po nkolika letech zruail, proto~e jeho ak n potencil byl v podstat toto~n s mmi slovmi pracemi, kter nemlo smysl zdvojovat. V pYpad koncerto preferuji spole n projekty pYed slovmi. Nejvce pro~vm i jsem pro~val vystoupen Skrol a Zygote. Poka~d v nich vznikalo jaksi nov, uniktn spojen, jako bys v metaforickm slova smyslu stavla v~dy novou budovu, kter vyrost do prostoru, transcendovanm tvm partnerem na jeviati. Pokud takov posoben je vzjemn, je intenzita tvho vlastnho pro~itku nenahraditeln. <br><br> <i>HH: V sou asnosti, kdy je stle vce obt~n najt umleck po iny, kter by trochu zatYsly naam strnulm nms nm stavem byt je tvoje prce je o ividnou vjimkou z tto jednotvrnosti. Nachza ty sm v nm nco, co by stlo za povaimnut a co by t inspirovalo ?</i> <BR><BR> VH: Momentln si nevzpomenu na nic, co by mne natolik oslovilo, ale mo~n je to jen dosledek neznalosti. Nepochybuji o tom, ~e takov umn existuje, v sou asn dob je vaak t~k se k nmu dostat, a to paradoxn i pYes dokonalou informa n se. Problm je v tom, ~e jsme i dky dokonalm technologim zavaleni takovou lavinou promrnost, ~e najt v tom smetiati njakou cennou vc vy~aduje nemrnou dvku sil. <BR><BR> <img src="e_reviews_soubory/Clavdia.jpg" width="170" height="158" align="right"></a> <i>HH: Pova~ujea se za religiznho ?</i> <BR><BR> VH: Jsem vYc, nikoli religizn, nejsem pln v souladu s institucionlnmi nbo~enskmi strukturami. Pova~uji spiritualitu za nco ryze osobnho. Nerad o tomto tmatu mluvm, mnohem radji o tom skldm hudbu (smv), jak je mo~n vy st u~ z nzvo nkterch skladeb i alb. Ob as se musm smt, kdy~ tu nkter recenze, definujc mou produkci jako belskou i skryt belskou. To je pYesn ten pYpad povrchnho vkladu hudby jako komplexu souvisejcch symbolo s pYedem ur enm vznamem a jejich uzavYen do schrnek s limitovanm a kategorizovanm obsahem. To je sman. <BR><BR> <i>HH: Vladimre, dkuji ti za otevYen rozhovor. Mohu t po~dat, zda bys ho neuzavYel njakou svou myalenkou dle vlastnho vbru ?</i> <BR><BR> VH: Naopak, j dkuji tob za nevaedn otzky, Claudie. Pokud si mohu vybrat, asi bych na rozhovor ukon il n m, co patY k jeho stYednmu tmatu a co mne neustle - do jist mry pYjemn - pronsleduje : Hudebn skladba, ae u~ jednoduch nebo sofistikovan, mus v sob obsahovat moment, kdy se jej prameny spoj v jeden proud, v jakousi extatickou erupci, kter ns transportuje nad sebe sama. Pouze pYtomnost tohoto okamYiku dv hudb smysl a ospravedlHuje jej existenci. <BR> <p align="right"><a href="http://http://heathenharvest.org/2013/01/31/invocatio-an-interview-with-vladimir-hirsch/">Clavda Admiron / Heathen Harvest</a> <BR><BR><BR><BR> <p><FONT face="Palatino Linotype" color=#cccccc size=2 font> <B>UNDERLYING SCAPES & MARKTA, THE DAUGHTER OF LAZAR</B> <FONT face="Palatino Linotype" size=2><BR>Ars Benevola Mater/Integrated Music Records, 2010<HR><BR> <P align=justify><FONT face="Arial" size=1><font color="#AAAAAA"> <img src="e_reviews_soubory/Rumore_usm.jpg" width="500" height="370" align="left"></a> Zatmco v <B><i>Underlying Scapes</B></i>, revidovan podob alba De Regionibus Liminis z roku 2003, autor pokra uje ve svm industriln-minimalisticky expresionistickm prozkumu a fascinaci symbolickmi zvukovmi kdy ambientu, <B><i>Markta</B></i> operuje na aira ploae, dan epickou koncepc a vizuln-hudebn rovinou experimentu. Album, skldajc se z vce jak tyYiceti krtkometr~nch skladeb, bylo povodn soundtrackem, vytvoYenm pro divadeln hru, inspirovanou stYedovkm pYbhem novely Vladislava Van ury v re~ii Pavla Ondrucha. V souvislostech, danch pYedlohou, pYistupuje Hirsch k tmatu s vraznou pYsnost a perfekcionismem, prolnaje ledov apokalyptick industriln ambient s pulzy symfonickho romantismu a dodekafonie. Bizarn lyrismus, neuralgie a neklid (v jakmsi mefistofelovskm u~it smy co), evokujc svou tragikou ozvny Liszta, Ligetiho a Varseho (funerln tmata), mn pak (spae ne~) Chopina i Wagnera. <br><br> <P align=right> <i>Stefano Morelli, Rumore magazine, nor 2011</i><br> <BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR> <P align=left><FONT face="Palatino Linotype" size=2 color=#cccccc > <B>VLADIMR HIRSCH / CRYPTOSYNAXIS</B> <FONT face="Palatino Linotype" size=2><BR>DVD, Integrated Music Records, 2009<HR><BR> <P align=justify><FONT face="Arial" size=1><font color="#AAAAAA"> <img src="e_reviews_soubory/Rumore_cpsx.jpg" width="500" height="476" align="right"></a> Chceme-li pochopit hlubok Yez, kter Hirsch provedl v transformovan video verzi alba, vytvoYen plodnou spolupraci s Mariannou Ostrovskou, musme se vrtit do doby pYed deseti lety. Z povodn, v roce 1999 vytvoYen a nsledn v rmci debutu projektu Aghiatrias pYepracovan skladby Missa armata, pYejmenovan na Field Mass (2000), se nm na disku vrac v podob analytickho nhledu originln podoby tto  Poln mae. Album je vce impulzivn a pal iv jak v jeho symfonizujcm aran~m, tak v industrilnch strukturch a stv se zde materilem, stvoYenm pro estetickou kontinuitu s npaditou filmovou editac. Cryptosynaxis portrtuje pYsn ernoble, ve znepokojujcch, rytmizovan se stYdajcch sekvencch - pohybujeme se tak od stYedovkch, tajemn magickch tmat pYes obrazy industrilnho svta, a~ k symbolom vlky a destrukce, provzejc uplynul stolet - obecn etick a duchovn padek. Pou~it tance vzvn (Butoh v Tai Matsu Byakko-Sha) ve skladb Kyrios nen nhodn, stvajce se v dalam kontextu setrvalm volnm po  svatm mu~i - bojovnku, kter by se objevil, ochoten stoicky elit tto skute nosti. Filmov mont~ vzdv hold expresionistickmu rukopisu Bergmana, Murnaua, Ishii, Tsukamota i Lynche. <i>(Rumore magazine, leden 2011)</i><br><br><br> <BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR> <BR><BR> <P align=left><FONT face="Palatino Linotype" size=2 color=#cccccc > <B>VLADIMR HIRSCH / SYMPHONY NO.4 a jej ~iv verze GRAUE PASSION</B> <FONT face="Palatino Linotype" size=2><BR>CDs, Ars Benevola Mater, 2008/9<HR><BR> <P align=justify><FONT face="Arial" size=1 color=#AAAAAA> <B>SYMPHONY NO.4 "Descent From The Cross"</B>: Hudba eskho skladatele Vladimra Hirsche je skute nm originlem. Nekonformn individualista, vykovava specifickou estetickou formu, zn zcela odlian, ne~ cokoliv jinho. Povodnm povolnm lkaY, praktikujc tmY 20 let, se na pYelomu tiscilet za al vnovat hudb na pln vazek. Zatmco on sm sebe asto vid jako odno~ zpadn klasick tradice, je vce ne~ pravdpodobn, ~e jeho vvoj formovalo pYinejmenam stejnou mrou siln zzem v alternativnch hudebnch ~nrech a rockov minulost. Jeho neprosn temnou, apokalyptickou hudbu si lze spae pYedstavit jako instalaci v opuatnm promyslovm komplexu, ne~ v koncertnm sle. Hirsch kombinuje ~ivou hudbu - v jeho tvrt symfonii jsou to orchestr, sbor a slist - s elektronikou a digitln technikou. Symfonie s podtitulem "Snmn z kY~e," se tmaticky odkazuje na stejnojmenn obraz Hanse Holbeina mladaho a Dostojevskho vahy o jeho vkladu, kter lze najt v jeho romnu Idiot. Skladba m aest st, kter zobrazuj dj v ase mezi Kristovou smrt a ulo~enm do hrobu. Symfonie to  na poslucha e svou zplavou ostint, hukoto, promyslovho lomozu a nepYedvdatelnch erupc, je nesmrn evokativn a asto ve svm vrazu opravdu dsiv. Nen to opravdu ten typ hudby, kter vtaina lid bude chtt poslouchat ve tm a o samot. 4.symfonie m enormn slu, kterou lze jen t~ko popsat slovy a je bezpochyby zva~n. Fanouaci tto prce, kteY jsou ochotni pYijmout rozaiYen hranic percepce a maj k tomu dostate nou vbavu, budou pravdpodobn nejen zaujati, ale t~ hluboce pohnuti zlovstnmi a bouYlivmi zvukovmi svty Hirschovy hudby. <P align=right><i><a href="http://test.allmusic.com/cg/amg.dll?p=amg&sql=43:193207~T1">ALL MUSIC reviews</a> <BR>Stephen Eddins, 2010</i> <BR> <img src="cz_reviews_soubory/S4.jpg" width="900" height="373" align="justify"></a> <BR><BR><BR> <P align=justify> <img src="cz_reviews_soubory/freemusic.JPG" width="195" height="36" align="left"></a> TYetm albem z postupn vydvanho souboru slovch dl Vladimra Hirsche je CD Symphony No.4  Descent From The Cross . Je tvoYeno kolekc osmi vynikajcch skladeb integrovan hudby, pYi em~ inspiraci autor nalezl ve vkladu nejznmja novozkonn ltky. Vladimr Hirsch je znm jako stYedn postava dnes ji~ legendrnch formac Skrol, Aghiatrias a Zygote. Svoj koncept integrovan hudby snoubc v sob postupy ze svta modern v~n hudby a postindustriln scny vaak vkld i do sv slov tvorby, vznikajc paraleln s nahrvkami zmiHovanch formac. TYet album z postupn vydvan kolekce slovch prac nazvan Symphony No.4  Descent From The Cross , je~ bylo koncipovno jako skladba pro integrovan hudebn soubor, sbor a sla, op.67 a nahrno v rozmez let 2001-2005, je dala ukzkou osobitho Hirschova skladatelskho pojet. <br><br> Jedn se opt o nahrvku tematickou, inspirac se tentokrt pro Hirsche stal Dostojevskho vklad stejnojmennho obrazu Hanse Holzbeina Snmn z kY~e. Nejedn se vaak o nic pYekvapivho, neboe kYeseansk motivy a symbolika jsou stYednmi ideovmi prvky Hirschovy tvorby. Tento ethos se samozYejm siln promt i do tto nahrvky. Na ploae bezmla padesti minut opt uslyame sevYen potemnl pas~e s vraznmi ostrmi vypjatmi vstupy, kter vaak vce ne~ kdy jindy ustupuj jemnjam a propracovanjam plochm, v nich~ autor umn pracuje s detailem (decentn rytmick vod ve vynikajc tvrt sti symfonie The Pass From Golgotha, zjemHujc ~ensk prvek v podob soprnu Dominiky Kar ovsk a mezzosoprnu Martiny Sanollov) a jeho propojen klasickho skladatelskho postupu s ambientnmi drones posob snad jeat organi tji ne~ ve vtain ostatnch prac. Pakli~e typickm rysem Hirschovy tvorby je doraz na dynamiku, kontrast a pYes siln epick akcent i jistou neuchopitelnost, o to vce pYekvap v samotnm zvru sv symfonie. Ve skladb Marcus VI:16 shl po dosud snad nejharmoni tjam a nejmelodi tjam motivu, jak jsme z jeho dlny zatm mli mo~nost slyaet. PYi teme-li k tomu vynikajc profesionln mastering Duaana Vozryho a skvle odvedenou produkci Toma Saivona, dostvme do rukou skute n vyzrl a svbytn album, je~ pYes nkter kritick ohlasy nad Hirschovou tvorbou, n hodn vysoko nad vtainou stagnujc sou asn alternativn esk hudebn produkce. <BR> <p align=right><i>Igor Nov ek</i></p> <BR><BR> <P align=justify><FONT face="Arial" size=1><font color="#AAAAAA"> <img src="e_reviews_soubory/GP.jpg" width="236" height="229" align="right"></a> <B>GRAUE PASSION</B>: Nov varianta Symfonie .4 Vladimra Hirsche je v porovnn s povodn nahrvkou prozra nji traktovan, bye neposob mn drtiv. Evokuje jakoby v jinm, surovjam &amp; zroveH uvnitYnlejam nsvitu krev Golgoty &amp; nadpozemskou protr~ Svtla. Jedn se o dokonale uspoYdan dlo, kter sy  Kosmem i vkupnou agni ukYi~ovanho Slova. Prce soundmastera Vojtcha HaHky velice prospla dynamick dramati nosti i zvukov radiaci nahrvky. Jakoby Opus projasnila nejen v jeho mnohovrstven "artikulovanosti", ale i v sln jeho mystick dYen. Doporu uji ka~dmu naslouchat vkle e, osobn se nemohu transcendentln ofenzvy dostate n nasytit. Vladimrovi se podaYilo zkomponovat modlitbu, plnou strmch ontologickch propast a eschatologick monumentality. Jsem se~ehnut a povznesen. }asnu a dkuji. Opus magnum. Amen.<br> <P align=right> <i>Martin Jarolm, 2009</i><br> <br><br><br><BR><BR><BR><BR><BR> <br><br><br> <P align=left><FONT face="Palatino Linotype" size=2 color=#cccccc> <B>VLADIMR HIRSCH / EXORCISMS & NONTERRA</B><br> CDs, Ars Benevola Mater, listopad 2008<hr> <br> <P align=justify><FONT face="Arial" size=1 color=#AAAAAA> <img src="cz_reviews_soubory/ExN.jpg" width="213" height="400" align="left"></a> Vladimr Hirsch patY v sou asnosti mezi nejfrekventovanja jmna na poli evropsk postindustriln scny. Dky italskmu labelu Ars Benevola Mater se k poslucha i postupn dostv podstatn st bohat Hirschovy slov tvorby. Jednotliv kompaktn disky kompletu vychzej v relativn dlouhch a nepravidelnch edi nch intervalech  dnes se vaak podvme hned na dv alba najednou. Zatmco prvn z nich, Exorcisms, nato en v roce 2006, je opt tematickou prac, zpracovvajc pro autora st~ejn koncept souboje dobra se zlem, o dva roky stara nahrvka Nonterra (je~ je jako jedin album vhradn sou st sedmidlnho CD-boxu sebranho Hirschova dla a nelze jej zakoupit samostatn) smYuje k pYmo aYeja skladebn ltce a evokuje spae stara, rockov-industriln po tky seskupen Skrol. <br><br> Album <b>Exorcisms</b> s podtitulem Opus 61/II nato il Hirsch za podpory eskho integrovanho souboru a chru jako vysoce monolitick dlo s clem jeat vce prohloubit lenitost a neuchopitelnost svho vlastnho konceptu integrovan hudby. Slyame zde tak na jedn stran opt vyv~en pomr symfonickch pas~ a industrilnch zvuko, na stran druh je album pro svoj bolestn rz dosud jednou z Hirschovch nejnro njach poslucha skch zle~itost. vodn signifikantn zaYazen t~kho hororovho motivu (Confiteor) se postupn metamorfuje ve skute n zvukov souboj jednotlivch parto (Paligenesis), a v tomto duchu se krom nkolika vstYcnjach pas~ (piano v Ecce Crux, thl dark-ambientn plochy v Synaestheseum) album nese a~ do samotnho zvru s dominantou mohutnch martilnch dero. Podmanivosti nahrvce pYidvaj tentokrt nejen charakteristick ~ensk vokly, ale i vraznja zaYazen samplovanch recitativo. <br><br> O dva roky stara album, nazvan Nonterra, s podtitulem Opus 73 je naopak dosud zYejm nejpYmo aYeja slovou Hirschovou prac. PYesto~e za n tak pomrn neprostupn, a v vodn Ante Lucem si Hirsch skute n jakoby jen pohrv s barvou zvuku, pYev~n vtaina alba je tvoYena siln rytmizovanmi tvary, opt velmi vrazn martilnho charakteru. Jakoby autor tentokrt odlo~il svoj koncept souboje duchovnho a materilnho svta, a vrtil se k industrilnji pojatm archetypom, evokujcm ran nahrvky tria Skrol, je~ vedle Hirsche tvoYil i sou asn producent jeho nahrvek Tom Saivon a mezzosopranistka Martina Sanollov, kter svm hlasovm fondem podpoYila i ob zmiHovan alba.<br><br> <p align=right><i>Igor Nov ek, 8.5.2008</i></p><br> <BR><BR><BR><BR><BR><BR><BR> <P align=left><FONT face="Palatino Linotype" size=2 color=#cccccc> <B>VLADIMR HIRSCH / CONCERT INDUSTRIEL POUR ORGUE</B> <br>CD, Ars Benevola Mater, 2007 <HR><BR> <P align=justify><FONT face="Arial" size=1 color=#AAAAAA> Jen mlokter hudebn scna je tak specifick jako ta postindustriln, pod jej~ kYdla v poslednch letech spadaj i tlesa z oblasti neofolku, dark-ambientu i tzv. neoclassicalu. Projekty, velmi asto tvoYen jedinm lenem, si potrp na nejroznja tajemn i rafinovan umleck zna ky a pseudonymy, jejich ideov nplH je pln esoterickch, z druh strany vaak asto i politicko-historicky kontroverznch tmat. Je tedy svm zposobem paradoxem, ~e jednm z nejfrekventovanjach jmen na tto scn dobYe etablovanho italskho labelu Ars Benevola Mater, je v sou asnosti hudebnk, kter sv alba vydv vhradn pod svm ob anskm jmnem, jeho tvorba erp z odkazo Igora Stravinskho i Miloslava Kabel e a je v n vraznou mrou pYtomen siln katolick tos. Ano, Ye  je o Vladimru Hirschovi, skladateli a polyinstrumentalistovi, propagtorovi tzv. integrovan hudby, v n~ usiluje o organick sklouben prvko v~n hudby a industrilu  spole n s Tomem Saivonem pod hlavi kou skupiny Aghiatrias. Jako nesmrn inorod umlec vaak napsal i velk mno~stv slovch prac, z nich~ velkou st nato il a realizoval v podob limitovanch CDR nosi o. Od loHskho podzimu se vaak se slovou Hirschovou tvorbou mme mo~nost setkvat kone n i dky oficiln vydanm albom, realizovanm p  ji~ zmiHovan zna ky Ars Benevola Mater. Prvnm z nich bylo CD s nzvem Sense Geometry, druhm po inem, vychzejcm jako sou st kompletu autorovch prac pod nzvem The Assent To Paradoxon, je Concert Industriel Pour Orgue. Jak ji~ samotn nzev i podtitul  koncert pro varhany, elektronick nstroje a integrovan hudebn soubor, op.49 napovd, ve tyYech rozshlch kompozicch napsanch v rozmez let 1998 a~ 2002, se Hirsch pokusil skloubit  v~nohudebn postupy s akcentem na klasick klvesov nstroje a industriln pulsy a hukot v ponkud jin poloze ne~ u nahrvek seskupen Aghiatrias, i dYve Skrol nebo Zygote. Podobn jako na Sense Geometry, zde Hirschova hudba posob o poznn smYlivji, pomrn airok prostor tu dostvaj rozlehl symfonick pas~e a~ takYka dark-ambientnch nlad a vrazn, asto a~ bouYc varhann motivy. Jsme svdky rozshlho epickho dramatu, kde zdnliv poklidnja a melodi tja pas~e autor prokld nekompromisnmi industrilnmi pulsy, vyvolvajc tak v poslucha i pocity zkosti a zmaru. Ostatn tato nekompromisnost je pro Hirsche ji~ jakousi charakteristickou ochrannou zna kou, z n~ asi autor jen zt~ ustoup. Pro mnoho poslucha o bude proto zYejm i toto siln nitern album a~ pYlia za hranicemi vstYcnosti a snesitelnosti, kdo vaak do Hirschova filosoficko-skladatelsko-interpreta nho Ydu pronikl, mo~e plnmi douaky vychutnvat zajmav posuny a nkdy jen mlo postYehnuteln kompozi n nuance v rozshlm mno~stv jeho nro nch, avaak bezpochyby umlecky hodnotnch nahrvek. <p align=right><i>Igor Nov ek</i></p> <BR><BR> <P align=left><FONT face="Palatino Linotype" size=2 color=#cccccc> <B>NEOKLASICISTA S KOVOVM SRDCEM</B> <HR><BR> <P align=justify><FONT face="Arial" size=1 color=#AAAAAA> <img src="cz_reviews_soubory/intro2.jpg" width="340" height="270" align="right"></a> <B>Pro zasvcence esk industriln scny je jmno skladatele a hr e na klvesov nstroje Vladimra Hirsche synonymem pro sugestivn, temnou hudbu, originlnm zposobem integrujc prvky noisov, postindustriln a v~n hudby. Je vod  osobnost projekto Skrol, Zygote a Aghiatrias, kter jsou st realizace jeho konceptu tzv. integrovan hudby.</B> <BR><BR><i>Pro  jako skladatel nezostva u b~nho instrumentlnho ansmblu klasickch nstrojo a pou~va po ta ovou techniku?</i> <BR><BR>Ur itm zposobem klasick instrumentln obsazen neopouatm, ale nejsem vzn ani hr em ani pYesnm zvukem nstroje. Technika mi pomh nachzet nov zvukov dimenze i v rmci klasick instrumentace. Svjimkou interpretace nelze zostvat u nemnnho nstrojovho soundu. Historicky existuj samozYejm ohromn rozdly ve vvoji zvuku nstrojo a orchestraci, nicmn v sou asnosti je klasick nstroj svmi vlastnmi zvukovmi mo~nostmi pro novou hudbu ji~ vy erpn. Jsem rd, ~e pYiala na Yadu technika, kter je schopn mu otevYt dala ohromn mo~nosti, jich~ klasicky snman instrument nemo~e doshnout. <i><BR><BR>Tak~e je to ur it rozaYen svta vrazovch prostYedko? Krom toho ovaem pou~va i industriln zvuky....</i> <BR><BR>Ano. V zsad se ale neptm na povod zvuku. Podstatn je pro m jeho vsledn charakteristika. <i><BR><BR>Industriln zvuk evokuje postmodern prostYed, o tzv.klasick hudb se zase mluv jako o Ye i citu nebo o zvlatnm druhu jazyka apod. Nejsou tyto zvukov svty prv v tom, co reprezentuj, naprosto odlian?</i> <BR><BR>Nesouhlasm. Ob je hudebnm jazykem. PYisouzen apriornch charakteristik a primrnch evokac nelze pYijmout, proto~e limity Ye i jsou zvisl jen a zcela na individuln schopnosti j modulovat. Z dero na kovovou desku lze vytvoYit melodick motiv podobn smy com, stejn jako staccato kontrabaso mo~e zskat podobu industrilnho bicho nstroje. To je ovaem jen banln technologick pYklad zvukov alchymie, podstata spo v samozYejm ve vnitYnm smyslu vci. <i><BR><BR><BR><BR>Tato forma mi pYijde pYmo ait na mru situaci lovka ~ijcho vdnean tzv. vyspl zpadn spole nosti....</i> <BR><BR>Ur it. Nelze se vrtit k po tku, kantick istot, k nepochybovn. Svt se zmnil a nen schopen onu istotu slyaet. lovk poznal sv mo~nosti v hmatatelnm svt a m vce je schopen jm manipulovat, tm vce patY jeho materiln podob a ignoruje jeho duchovn rozmr. To je bludn smr, ovaem t~ obrovsk tma pro skladatele (smch). Nemohu tedy jinak, ne~ u~vat a vynalzat vrazov prostYedky blzk tomuto svtu, jinak bych snm nemohl ani nesouhlasit, ani vyjdYit touhu po spiritualit, kter je jm utrcena. <i><BR><BR>Vsouvislosti se svou tvorbou pou~va pojem tzv. integrovan hudby. Mohl bys jej objasnit bl~e?</i> <BR><BR>Tento termn slou~ k zkladn orientaci poslucha e. Velmi zjednoduaen lze Yci, ~e se jedn o integraci zdnliv nesourodch materi do jednotnho tvaru. Terminologie je ovaem v~dy na hony vzdlena cli prce, kterou je pro mne homogenn struktura. Prvek, nikoli slou enina, organick jednota vrazu, slou~c zkladnmu cli m prce, a tm je ukzat duchovn rozmry svta, a to i takovho, kter se prohlaauje i ct bt odrazem svta materilnho. Proto odmtm pojem syntza, toto pojmenovn bylo navc v hudb pou~ito zposobem, kter je zdiskreditoval. <i><BR><BR>Ma na mysli tYeba rozn pokusy o spojovn v~n hudby s rockem?</i> <BR><BR>Integraci chpu jako bytostn odlianou od podobnch aplikac. To byla dobov mdn aran~m, kde alo jen o jaksi kabtek, zajmavou manru. Formalistick akt. Byl to krok smrem ke zjednoduaen, kter nijak neposunul hudbu dl v jejm vvoji. <i><BR><BR>Co tYeba rockov hudba v proveden symfonickch orchestro nebo api kovch opernch zpvko?</i> <BR><BR>Tak to je u~ naprosto komick princip syntzy, kter neslou~ ani jednomu, ani druhmu. K ovit pokus o dodn lesku a v~nosti. Zabjejc transfuze krve nesourod skupiny. A vaimni si, ~e je v~dy aplikovan na hudbu, kter disponuje pouze formlnm typem npaditosti, nikoli npaditost vlastnho sdlen. Podobn je tomu i naopak. Hvzdn tenoYi interpretujc dla skladatelo v~n hudby vkombinovanm aran~m. Impozantn zYe reflektoro, vodotrysky a ohHostroje. Tato snaha, prezentovan jako pYibl~en toho "v~nho" airokmu okruhu poslucha o je ve skute nosti degradace, nabubYelost, prokaz nevkusu, pYedevam pak tiskrna penz. Jsou to pokusy zskat zpt slvu, kter odeala za popovmi hvzdami. <i><BR><BR>Na sv webov strnce se hlsa kodkazu modernch slovanskch skladatelo Stravinskho, Jan ka, Martino, Kabel e a dalach. m t oslovili? M pro tebe slovansk duch konkrtn obrysy?</i> <BR><BR>Slovansk princip tkv v zemitosti, ve spojen slidovou hudbou a tm i s povodnmi koYeny hudby, je syrovja a ms se v nm bez antagonismo historick vlivy kYeseanstv a pohanstv. Slovansk hudba je proto vce z masa a krve, ani~ by postrdala duchovnost, kter m vaak konkrtnja, uchopitelnja obrysy. Je plna obrazotvornosti, hraje v n dole~itou roli bezprostYednost citovch a emo nch projevo. Nen v n tolik akademi nosti a umlosti, vyrost z pYirozen podstaty. Tento pYstup je blzk i neslovanskm skladatelom z multietnickho regionu stYedn a vchodn Evropy, pYedevam Bartkovi. Podle mho nzoru byla slovansk hudba prvn poloviny 20.stolet ~ivja a pYnosnja svou podstatou ne~ zpadn, reprezentovan pYedevam nmeckou, je~ byla objevnja spae ve formalistickch pYstupech. <i><BR><BR>Vy jste ovaem v zemi Rammsteinu a Einstrzende Neubauten oblben. emu to pYi ta?</i> <BR><BR>Maj tradi n respekt kzva~njamu sdlen a je-li jen trochu militantn.... <img src="cz_reviews_soubory/intro1.jpg" width="300" height="340" align="left"></a> <i><BR><BR>Jak vida situaci u ns ?</i> <BR><BR>Nelze se srovnvat sPolskem nebo Nmeckem, tam existuje rozmrn, prakticky institucionalizovan scna. U ns je vrazn mena, m tedy mena vliv, a proto se tak ct bt opuatn, nicmn je t~ prv proto solitrnja. Nikde vEvrop neexistuje podobn nekonformn sdru~en jako esk Ars Morta Universum, kter se vce jak deset let systematicky vnuje umleckm subkulturm a organizuje jejich aktivity vairokm mezinrodnm mYtku, ani~ by bylo prosperujc organizac. Entusiasmus a vytrvalost. <i><BR><BR>Jste pravideln i v playlistech americkch rdi, napY. na losangeleskm KFJC jste oblbenci znmho DJ a vtvarnka, znmho jako Mr.Hate. Dostvte njak tantimy?</i> <BR><BR>Nedostvme. Ji~ jsme si na to zvykli. (smch). Po celm svt dnes plat heslo "pay to play". Jsme rdi, ~e se naae hudba dostv kairamu okruhu poslucha o. <i><BR><BR>Svou hudbu prezentujea pYev~n v klubovm prostYed. Mysla, ~e klubov publikum je schopn vnmat ur it jemn aspekty a hloubku tvoj hudby, kter spa aspiruje na hudbu v~nou ?</i> <BR><BR>Nikdy jsem to tak nerozliaoval. Myslm si, ~e vnmavho jedince mo~ea oslovit vrockovm klubu, stejn jako vprostYed tzv. v~n hudby. <BR><BR><B>Vladimr Hirsch se narodil ve znamen Raka v Beneaov u Prahy. Vystudoval lkaYskou fakultu. Dlouho posobil v pra~sk post-punkov skupin Der Marabu. Po jejm rozpadu zalo~il v roce 1995 se zpva kou Martinou Sanollovou a zvukovm in~enrem a Tomem Saivonem soubor Skrol a nkolik dalach paralelnch projekto. Je autorem nkolika symfonickch dl, suit, koncerto pro varhany a cel Yady drobnjach skladeb. Pravideln koncertuje a vydv alba v zemch zpadn Evropy a ve Spojench sttech. </B><BR> <p align=right><i>David Sajvera - Rozhovor pro asopis Reflex</i></p> <BR><BR> <P align=left><FONT face="Palatino Linotype" size=2 color=#cccccc> <B>VLADIMR HIRSCH / SENSE GEOMETRY</B> <br>CD, Ars Benevola Mater, 2006 <HR><BR> <P align=justify><FONT face="Arial" size=1 color=#AAAAAA> <img src="cz_reviews_soubory/sg.jpg" width="211" height="192" align="right"></a> Hudebn skladatel Vladimr Hirsch je znm jako len domcch postindustrilnch formac Skrol, Zygote i Aghiatrias. V tchto seskupench se spole n s Tomem Saivonem (doplnni asto o zpva ku Martinu Sanollovou) v praxi pokusili o realizaci tzv. integrovan hudby, kdy ve sv tvorb organicky spojovali prvky v~n hudby a industrilu. Paraleln s innost jednotliv fungujcch formac vaak nesmrn pracovit Hirsch vytvY i vlastn slov projekty, tuto nosnou tvor  filosofii v sob odr~ejc. Vsledkem je Yada slovch nahrvek, dosud privtn realizovanch na CDR nosi ch, v sou asnosti vaak postupn pYipravovanch k "oficilnmu" vydn prostYednictvm agilnho italskho labelu Ars Benevola Mater. Prvnm z nich je vynikajc album Sense Geometry, je~ bylo povodn nahrno v roce 1998, finlnm remixem pak opatYeno v probhu letoanho roku. Jeho produkce se ne nhodou ujal dala len vae zmiHovanch projekto Tom Saivon, grafickou podobu pYebalu opatYil fotograf Jan Vvra. Album Sense Geometry je zalo~eno "na hudebn aplikaci fiktivn geometrick symboliky ur itch mechanismo psychiky." Autor sm tuto hudebn formu matematick teorie nazv jako tzv. fraktln hudebn geometrii. U~v k tomuto elu signlo logiky intervalo, rytmu, stavby i instrumentace. Tomu postoupil i zvukov vyznn dla, je~ v pYev~n mYe vyu~v hypnotizujc rytmiky, kterou vyva~uje dusiv sevYenmi, msty ale i impresivn uvolnnmi symfonickmi pas~emi. Tyto ostYe vypjat, asto repetitivn motivy, ve kterch Hirsch osobit kombinuje klasick postupy Stravinskho i Kabel e s industrilnm neoklasicistnm patosem v duchu avdskch Sophia (v hutnjach pas~ch) i "elektronickm" impresionismem Art Zoyd konce let devadestch, jsou alfou i omegou pro vstYebn celho alba. S tmto charakteristickm Hirschovm kompozi nm postupem se tak poslucha  mo~e bu pln ztoto~nit nebo zostane tzv. "mimo hru". Ve srovnn s kolektivnmi pracemi formac smYujcch k tzv. integrovan hudb, zde Hirschovo dlo posob o poznn smYlivji, pYesto takov Triangles (Fig. 2) i Tetragons (Fig. 2) svm nekompromisnm industrilnm soundem potvrzuj autorovo bytostn souznn s industrilnm hudebnm vyjdYenm. Nahl~me-li na jeho tvorbu tmto prizmatem, je tYeba jednou vtou podotknout, ~e pakli~e u takovch Univers Zero se hovoY o organickm propojen rocku, jazzu a v~n hudby ve stylu Igora Stravinskho, lze Vladimra Hirsche dky jeho osobitmu pojet klasickch forem a industrilu bez pYehnn ozna it za mistra "integrovan hudby". Mo~eme se jen tait na dalach aest pokra ovn. <BR><p align=right><i>Igor Nov ek, Freemusic</I><BR><BR> <P align=left><FONT face="Palatino Linotype" size=2 color=#cccccc> <B>AGHIATRIAS / ETHOS</B> <BR>CD, Epidemie records CZ, 2006 <HR><BR> <P align=justify><FONT face="Arial" size=1 color=#AAAAAA> <img src="cz_reviews_soubory/ethos.jpg" width="211" height="195" align="left"></a> <P align=justify><FONT face="Arial" size=1 color=#AAAAAA> Zsadn formace domc postindustriln scny pYichz s dalam albem zamYenm na ztrtu lidsk spirituality v dneanm svt. Hudebn je dala spanou etapou v rozvjen hudby snoubc v sob apokalyptick symfonick prvky s industriln nekompromisnost. Pra~sk formace Aghiatrias se postupnm rozvjenm a zdokonalovnm vlastnho konceptu tzv. integrovan hudby etablovala do pozice jednoho z nejvraznjach fenomno sou asn domc avantgardn hudebn scny. O dokonale zvldnutm propojen soudob v~n hudby, dark ambientu a noiseov industrilnch prvko pYesvd uje svm v poYad ji~ tvrtm albem Ethos, vydanm opt nezvislm labelem Epidemie Records. Aghiatrias v sestav Vladimr Hirsch (autor hudby, synteztory, perkuse, samply, hlas) - Tom Saivon (koncepce, hlukov genertory, samply) doplnn o dl  mezzosoprnov party stl umleck souputnice souboru Martiny Sanollov sv nov album opt pojali jako ryze tmatickou zle~itost, v n~ (jak ji~ samotn nzev napovd) hraje kl ovou roli odmtnut sou asn materialisticky orientovan spole nosti a vyzvednut vytrcejc se spirituality jako zkladu veakerho lidskho byt. I proto je samotn nahrvka jakousi hudebn demonstrac odvkho souboje dobra a zla, odehrvajcho se v jakkoli dob a uvnitY ka~dho z ns. Stejn jako vaechna tYi pYedchoz alba je Ethos albem temnm, nekompromisnm a takYka ka~dm svm tnem se zaYezv hluboko do poslucha ovch trob. Posob stejn tak spirituln a o istn jako zlovstn a bolestn. Zkladem jsou opt kaskdy silnch a~ apokalypticky vyznvajcch symfonickch motivo, ostrch industrilnch rytmo a neklidnch ruchovch meziher. Slo~itm kompozi nm vrstvenm tchto ploch a poloh vznik vsledn zvukov tvar, kter lze jen t~ko pYirovnvat k tvorb jinch, formln podobn znjcch hudebnch projekto. TakYka stejn jako v pYpad Epidaemia Vanitatis z roku 2002 je album svm emocionlnm nbojem smrem k poslucha i "natlakovno" a~ k prasknut, dky emu~ bude v souvislosti s pYklonem k celkov agresivnjamu zvuku pro mnoh posobit mo~n a~ pYlia nevstYcn a upjat. Patrn posun vaak nastal z hlediska mo~n kompozi n a zvukov zamnitelnosti nahranho materilu. Ethos je prv z tohoto hlu pohledu pro Aghiatrias asi nahrvkou nejpestYeja a nejbarvitja. Pokud mohou nkter skladby prozrazovat vraznja orientaci ke klasi tja orchestrln kompozici (Situs Inversus i vynikajc Les Coeurs du Mal upomnaj Hirschovu slovou tvorbu), jin jsou naopak vce abstraktnjaho charakteru (Strict Observance) i pln ostrch hlukovch atako (agresivn rytmick Hedonist Hymn). Velmi dobYe zvldnut je dramaturgie alba, dky n~ Ethos obdivuhodnm zposobem graduje. Z hlediska ji~ dela as proklamovanho primrnho tvor ho konceptu je pro Aghiatrias vce ne~ signifikantn pYedposledn skladba Le Sang des Autres, je~ z hlediska emo n vypjatosti jde a~ na samotn prh snesitelnosti. Z vae zmnnho vyplv, ~e - pYedevam na domc hudebn scn - bude Ethos letos patYit k umleckm po inom z kategorie vjime nch. <BR> <i><p align=right>Igor Nov ek, 02.06.2006</i> <BR><BR> <P align=justify><FONT face="Arial" size=1 color=#AAAAAA> Na tuzemsk dark ambient/industriln scn patY jmno Vladimr Hirsch k etablovanm pojmom. Spolu se svm dlouholetm spolupracovnkem Tomem Saivonem od roku 1999 dvaj ~ivot projektu AGHIATRIAS, jen~ lze, dle jejich slov, charakterizovat jako extrapolaci spojen sou asnch klasickch (Hirsch) a noisovch (Saivon) tendenc, kter s postupem asu vzjemnm prorostnm zkladnch tez a antitez dovd oba mu~sk leny souboru v ~ivot coby pln homogenn strukturu. tvrt po in "Ethos" skute n na prvn poslech posob siln konfrontujcm dojmem. Elementrn konfliktnost tradi nch hudebnch postupo i introspektivnch ambientnch ploch s nekompromisn rznost industrilnho lomozu vaak ve finle spj k harmonick impresi. Pro nepYipravenho poslucha e mo~e "Ethos" posobit pomrn inkoherentn, hlavn industriln ruchy doslova vyvolvaj anarchii v epicentru meditativn, a~ konzervativn pojat hudby. Msto pYedpokldanho kolapsu vaak subtiln klavrn a orchestrln tny v konfrontaci s industrilnm infernem v kone nm dosledku inklinuj k disharmonick rebelii. Tuto a~ schizofrenn korelaci mo~eme implicitn chpat jako metaforu k v nmu boji svtla a tmy i signifikantn Ye eno materializmu a idealismu. "Ethos" nechce svou hudbou vzbuzovat konfliktn emoce, ale spae rozprostYt filozofickou tezi o materialistickm vnmn svta a jeho nadvldy nad spirituln regres. <i><p align=right>`tpn`imek, ABYSS Webdesign - www.webdesign.abysszine.com</i> <BR><BR><BR> <P align=left><FONT face="Palatino Linotype" size=2 color=#cccccc> <B>AGHIATRIAS / INTERVIEW pro Epidemii Records CZ:<br><font face="Palatino Linotype" size="2" <font color=#AAAAAA>S Vladimrem Hirschem a Tomem Saivonem hovoYil Martin ech <hr><br> <P align=justify><FONT face="Arial" size=1 color=#AAAAAA> <img src="cz_reviews_soubory/aghia.jpg" width="310" height="323" align="right"></a> AGHIATRIAS znamen svat trojice. Pro  jste se rozhodli pojmenovat Va soubor prv takto ? M tento nzev njakou hluba souvislost s tm co dlte ? Pro  jste se rozhodli prv pro Yeck jmno ?</i></b><br><br> Aghiatrias je pYepis a spojen dvou Yeckch slov AGA (svat) a TRIAS (trojice). Krom toho, ~e nm toto slovo esteticky vyhovuje, m tak svoj programov vznam. Ten spo v v mystick neuchopitelnosti trojjedinosti bo~sk postavy, co~ pYetaveno do naa koncepce pYedstavuje prci s mn uchopitelnmi kompozi nmi a zvukovmi strukturami smrem za hranice standardnho vnmn.<br><br> <i><b>Aghiatrias nen Vaae prvn aktivitou, mo~ete njak ve zkratce pYedstavit projekty, kter tomu pYedchzely ?</i></b><br><br>Zkladn kamenem naa spoluprce je soubor SKROL, kter jsme zalo~ili spolu se zpva kou Martinou Sanollovou v roce 1995. SKROL pracuj na reziduch rockovch schemat, respektuj alespoH rmcov psHovou formu, smYuj ale spae k vlastnmu pojet modern v~n hudby. Pokoua se doshnout organickho sept s prostYedm postindustriln kultury a vytvoYit tak novou formu, kterou nazvme "integrovanou hudbou". Skladby jsou pYev~n marciln povahy, pYeva~uje militantn orchestrln instrumentace s dominanc emocionln vypjatho ~enskho voklu. Vobec prvn spoluprce Hirsch-Saivon se vaak datuje ji~ do roku 1993, kdy jsme se jako hr  a mana~er setkali v dark-coreov formaci DER MARABU. <br><br> <i><b>O em AGHIATRIAS je ? Xeknte nco o koncepci a myalence souboru.</i></b><br><br> Idea vznikla v roce 1998, projekt sm pak v roce 1999 a pYedstavuje extrapolaci neoklasicistnch a noisovch tendenc uvnitY SKROL. Podstatou naa prce je uchopen obou zposobo tak, aby si navzjem pYedaly sv principiln formln atributy, a to jak na zklad ostrho stYetu, tak vstYcnho oboustrannho vnmn, kter m vystit ve sjednocen zdnliv nesmiYitelnch svto. Dje se tak prostYednictvm hudebn symboliky transubstanciace forem do morfologicky ist struktury. Tento akt reprezentuje metaforicky i filozoficky na princip prce. Aghiatrias maj vrazn abstraktn tvY a chtj bt jakousi konfrontac relnho a surelnho svta.<br><br> <i><b>Jak vlastn vznik vaae hudba ? Jakm zposobem vymalte, skldte a nat te skladby ? Co Vs pYi komponovn nejvce ovlivHuje ?</i></b><br><br> V.H.: lohy a technologick postupy naa prce jsou pomrn jasn definovny. Naae alba jsou tmatick, proto nejprve vznik celkov koncepce, stmelujc tma. Zkladn tmata probhnou jakmsi vbrovm Yzenm, nevhodn jsou odhozena a pot je zahjena vlastn prce. Mou lohou je kompletn kompozice, instrumentace, obsluha nstrojo, po ta ov zpracovn nahrvky, Tom vyrb hlukov struktury, ovlivHuje vnitYn strategii skladeb. Fungujeme systmem ego-alter ego. Jakmile skladbu dokon m, nsleduje komplexn revize a na jejm zklad dala a dala pravy a~ do kone nho tvaru.<br><br> <i><b>Na kont mte zatm tYi alba Field Mass, Epidaemia Vanitatis a nejnovja  Regions of Limen , pYedstavte prosm tyto jednotliv desky a Yeknte o nich pr zkladnch charakterizujcch slov. V em se od sebe jednotliv alba lia ?</i></b><br><br> Album FIELD MASS m koncepci klasickho tvaru mae s jejmi standardnmi stmi. Jedn se o prvn pokus vraznjaho vnitYnho propojen postupo v duchu teorie  integrovan hudby , ne~ jak je tomu u SKROL, kde je vae limitovno konkrtnm charakterem formy. Druh album EPIDAEMIA VANITATIS (Epidemie marnosti) pokra uje v tomto trendu, na rozdl od pYedchozho alba je vaak struktura ltky bohata a kompaktnja, prostor skladeb je prohlouben a rozaYen a deska m zjitYenja emocionln nboj. Zkladnm motivem alba jsou principy prorostn antropocentristickho materialismu spole nosti, zposoby a dosledky jej manipulace. TYet album REGIONS OF LIMEN je aplikac sti mho slovho alba "De regionibus liminis" v jaksi "aghiatrizovan" form. Jedn se o rozshl dark-noise-ambientn album, vnovan tmatu podprahovho smyslovho vnmn a jeho fiktivn hudebn aplikaci. Sna~me se zde o istotu vyjadYovacch prostYedko ve snaze zdoraznit lohu primrn potla ovanho a ignorovanho duchovnho rozmru naaeho svta, pYi em~ klademe doraz na roli prahovch "struktur" naaeho vnmn.<br><br> <i><b>Ur it ji~ pracujete na njakch budoucch po inech, s m tedy pYijdou AGHIATRIAS v budoucnu ?</i></b><br><br> V sou asnosti vznik dala titul s nzevem ETHOS. Je opt rozshleja metr~e, ale agresivnjaho pojet, ne~ tomu bylo u Regions Of Limen. Nen to zmna stylu, charakter alba je pYmo mrn jeho tmatice, kterou lze silnmi slovy definovat jako zhnusen z globlnho borcen hodnot. PYedpYipravena je vaak i podstatn st materilu na dala dv plnovan vci, SOLA SCRIPTUM a ASSENT TO PARADOXON.<br><br> <i><b>Za dobu Vaaeho inkovn ve SKROL a AGHIATRIAS mte tak spoustu zajmavch koncertnch z~itko, koncerty ve stYedn a zpadn Evrop, britsk turn, americk turn& prozrate tenYom tohoto rozhovoru njak vesel, drsn i bizarn z~itky z vaaeho koncertovn.</i></b><br><br> Jist, takovch nebylo zrovna mlo. Pro nezvykleja ladn naa hudby je logick, ~e je na sebe v~e. Tebou zmiHovan bizarnost je dna pYedevam typem nvatvnko naaich koncerto a prostYedmi, ve kterch jsme  nuceni hrt. AlespoH tedy dva z~itky za vaechny. V rmci evropskho turn jsme absolvovali nkolik koncerto ve Velk Britnii a zvr na Tem~i byl opravdu pikantn. Hrli jsme v proslulm brixtonskm  151 Anarchistic Center , co~ ns naplnilo o ekvnm. Jmna jako napY.Clash ns zavazovala. Klub jsme naali zavalen a~ ke stropu nejroznjam haraburdm, kter vypadalo neodstraniteln. Za ali jsme pochybovat o tom, ~e jsme dorazili na sprvn msto. PoYadatel vynalo~ili ovaem vaechno sv sil a bhem velmi krtk doby jakoby kouzlem vae zmizelo. Naae o ekvn se opt obnovilo, zodpovdnost vzrostla, pouze vaak na velmi krtkou dobu. Ani jeden z nvatvnko nenesl sebemena znmky anarchistickho smalen. Mlad bohatci v exotickch odvech z ko~eain, ovaeni aperky a kouYc drah doutnky se msto poslechu hudby vnovali pYehldce svch kostmo a soanmu pzovn ve stylu Warholovy sme ky z newyorsk Factory.<br> Asi nejvce z~itko ns potkalo pYi americkm turn v roce 2001. Krom neustlch problmo s konzumac alkoholu na absurdn  zakzanch mstech a v absurdn  zakzan as , jsme se ob as ocitli v lokalitch a situacch, kter postrdaly pYirozenho vysvtlen. Za vaechny jmenujme Detroit, kde jsme hrli na odlehl, ryze ernoask periferii, kde jste na ulici nezahldli v ~dnou denn i no n dobu jedinho blocha. Byli jsme naplnni smaenmi pocity, kter se bhem ekn na vystoupen postupn mnily v obavy a nikoli jen o osud koncertu. Ulice se vyprazdHovaly, vaude vldlo ticho, jedin zvuk vyluzovaly ve vtru poletujc odpadky. Jeat nkolik minut pYed za tkem byl rozshl klub v suternu 30-patrovho hotelu liduprzdn jako cel budova, ve kter jsme bydleli snad jen my. Jak bylo vaak naae pYekvapen, kdy~ se klub bhem nkolika okam~iko jako zjevenmi zaplnil vhradn uniformovanmi blmi gotiky. Nakonec to bylo jedno z naaich nejlepach vystoupen. <br><br> <i><b>Mo~ete okomentovat, co pro Vs znamen nsledujcch 10 pojmo z oblasti hudby, literatury, filmo& THE SWANS, IGOR STRAVINSKY, LAIBACH, GEORGE ORWELL, F.M. DOSTOJEVSKIJ, BRIAN ENO, ANDREJ TARKOVSKIJ, F. NIETZSCHE, FRANZ KAFKA, LADISLAV KLMA ?</i></b><br><br> THE SWANS (T.S.): Jedni z tch, kteY mi otevYeli cestu  jinam . Uchvtila mne pYmost, strohost, zvuk a celkov tlak projevu. Girovy existencionalistick deklamace souznly s mm svtem, za~val jsem extze pYi kytarovch partech Normana Westberga. PYl jsem si nastolit Yd jejich hudby, aplikovat jej na spole nost, utpjc se v hedonismu. Za vrchol pova~uji alba  Greed a  Children Of God . Po roce 1987 je vaak jejich tvroba pro mne ste nm zklamnm a nejsem schopen tento vvoj iteln rozeznat.<br> IGOR STRAVINSKY (V.H.): Jeden z lid, kteY mne v tvrob velmi ovlivnili. Nejen smantikou, ale i velkou obraznost dl, zemitost, energi. Je to hudba majc duchovn rozmry, ale ~ijc v tle z masa a krve. Stravinskho postupy jsou pYirozen a svobodn. Cel jeho dlo, ae ji~ z tzv.slovanskho i neoklasickho obdob je avantgardou, kter v airam mYtku ovlivnila vvoj hudby dvactho stolet.<br> LAIBACH (T.S.): Dala moje srdcov zle~itost. Mohu mt pochopiteln pYpadn vhrady k jejich prezentaci, nicmn po ryze hude bn strnce pova~uji nkter jejich alba za nedosti~n  odraz totalitnho myalen, postmodern faaismus. Zrcadlo lidsk spole nosti, kde nadvlda hraje nezanedbatelnou roli. Za kl ov pova~uji alba Nova Akropola a Krst pod Triglavom. Myslm ale, ~e to s nimi jde z kopce& ..<br> FRANZ KAFKA (V.H.): Jakkoli je Kafkovo dlo neproniknuteln ve svch dl ch atributech, jeho vpov je t~ prv proto vpovd ryze autentickou. Je nezkYivenm odrazem lovka, jeho~ duae je pYlia ist, ne~ aby mohla akceptovat nesmysln principy fungovn spole nosti, ve kter je pYinucena existovat. Onu nesmyslnost ritulo povrchnosti odhaluje svmi snovmi vizemi mnohem vce, ne~ by byl schopen odhalit realista, neb svmi prostYedky nahl~ hluboko pod povrch vc. Przdnota prostYed je pot o to vce zjevn. Kafka je obdivuhodn svou odvahou k odmtnut svta pYi vdom, ~e jm proto bude zni en.<br> GEORGE ORWELL (T.S.): Jeho dla vystihuj fungovn systmu lidsk spole nosti. Jsou obna~enm manipulativnch praktik jakhokoliv spole enskho systmu, kde osud jednotlivce neznamen mnoho a je podYzen  vyaamu zjmu. ProstYedky mohou bt rozdln, ale podstata se nemn. Romn  1984 nepova~uji ani nhodou za fikci, je to na svt.<br> F.M.DOSTOJEVSKIJ (V.H.): To by bylo na romn, asi nejvta surfaY po zkoutch duae, t~iv tekut psky existencialismu, boj o Boha, v n stYet hodnot, nejpregnantnja drobnopis skrytho pocitovho svta jedince.<br> ANDREJ TARKOVSKIJ (V.H.): Velk filmov bsnk a estetik, bolestn existencionalismus v pYmm pYenosu z vlastnho nitra.<br> BRIAN ENO (T.S.): S ambientn hudbou pYiael sice ji~ na rozbYesku minulho stolet Eric Sati, nicmn Eno plat za jejho prokopnka v airam mYtku. Respektuji jej, ale zroveH mohu Yci, ~e nepYedstavuje hlavn inspiraci m tvorby, pYstupu i estetiky. Myslm, ~e na vznik dark-ambientn hudby neml pYm vliv.<br> F.NIETZSCHE (V.H.): S jeho filozofi nesouznm, mm ji za proklamativn, okzal solipsismus. Existuje ovaem spisek, kter v oblasti umn pYerostl vaechny eseje, kter jsem kdy etl a kter mi hovoY z duae. Tm je  Zrozen tragdie z ducha hudby , tam bych mohl podepsat snad ka~dou vtu.<br> LADISLAV KLMA (V.H.): Z Klmy mm velmi smaen pocity. Nen to jen v podobnosti s Nietzschem, jeho egodeismus je ve filozofickch pracch rozhodn svodnja a jakoby lidatja a autenti tja, v prozaickch vcech dok~e uchvtit ezoteri nost, msty ovaem posob a~ komicky. Nelze se zbavit pocitu, ~e pYerost do poloh, kter bych umstil nkam mezi ervenou knihovnu a humorn satanismus.<br><br><i><b>Vzhledem k tomu, ~e vydvte u firmy, kter m pevn koYeny v metalov subkultuYe, bude tento rozhovor st hodn lid, kterm ~nry jako dark ambient i industrial nic moc neYkaj, pro vtainu lid je to pln jin svt. Navc v echch se jedn o nejokrajovja ~nry. Mte te jedine nou pYle~itost trochu poodhalit tajemstv a nastnit o co tu vlastn jde. </i></b><br><br> Tyto hudebn formy jsou v naaem pYpad sou st celku, kter nazvme integrovan hudba. Netvrdme, ~e jsou pYe~it, ale naam zmrem je vytvYen komplikovanjach hudebnch struktur se svbytnm obsahem a estetikou. Na  zbyte n pou~vat slova, kdy~ mluvme hudebnm jazykem, kter dky svmu abstraktnmu rozmru a smyslovm posobenm dok~e vae  vysvtlit lpe.<br><br> <i><b>Vaimnul jsem si, ~e hodn interpreto, kteY ve sv tvorb propaguj mnohdy hodn vyhrann, protispole ensk, misantropick i a~ kontroverzn, extrmn myalenky a postoje, jsou v civilnm ~ivot pln normln lid fungujc v b~nch spole enskch schmatech a vae ventiluj skrze hudbu. Na druhou stranu pro jinou st interpreto jejich umleck svt zcela prostupuje do jejich civilnho ~ivota a to je citeln ovlivHuje, d se mluvit zcela o ~ivotnm stylu. Jak je to ve Vaaem pYpad ? Je pro Vs Vaae tvorba ventilac nebo i n m jinm ?</i></b><br><br> }ijeme naa hudbou. Opjme se mzami; je to nejkrsnja azyl, odkud mo~eme vst neviditeln boj s pYeludy svta. <br><br><i><b>Mluvili jste o tom, ~e Vaae nov tmatick album bude Vaae reakce na globln borcen hodnot. Mte njakou vlastn filosofii jak se tomuto trendu ubrnit ? Je tu pro jedince vobec njak mo~nost ? A nebo vae vnmte jako evolu n proces a svt se momentln prost nachz v obdob velkho padku ?</i></b><br><br> Nechceme moralizovat a pou~vat vty,  ~e ka~d si mus svou cestu najt sm . Nastavujeme zrcadlo spole nosti poukazovnm na jevy, kter tato nepova~uje za  hezk , sama se ovaem vyhYv v jejich pYjemnm teple. <br><br><i><b>Dala otzka bude speciln pro Toma. Ty jsi vlastn duchovnm otcem nonkonformn nekomer n agentury ARS MORTA UNIVERSUM. Nejvtam vaam projektem je potom zimn Pra~sk Industrialn Festival, kter letos probhne ji~ po dest. Ma te pYle~itost pYedstavit zde Vaae aktivity.</i></b><br><br> T.S.: Zkladn npln kulturn politiky AMU jsou i nadle ~iv vystoupen spYznnch tvorco. Tematicky se pohybujeme v oblasti (post)industriln, elektronick-experimentln, neoklasick, dark-ambientn a noise hudby a performance jakhokoliv druhu. V mnohm navazujeme na futurismus, dada, surrealismus. Naae hudebn architektura je vystavna na zkladech, je~ polo~ila konkrtn, klasick a modern v~n hudba, ran industrial 70. let. Tyto myalenky jsou stle ~iv. <br><br><i><b>Za ta lta jste uspoYdali nkolik destek zajmavch koncerto vaemo~nch projekto z Evropy i USA. Na kter koncerty ty sm vzpomna nejradji ?</i></b><br><br>T.S.: Kdy~ to vezmu od za tku, tak zcela jednozna n Einleitungszeit, VO.I.D, Controlled Bleeding, Con-Dom, Death In June, NON, Inade, Bad Sector, Illusion of Safety, Cobra Killer, Melt-Banana, samozYejm Whitehouse a kvalitn projekty z Polska  Job Karma, Genetic Transmission i Moan.<br> <br><br> <P align=left><FONT face="Palatino Linotype" size=2 color=#cccccc> <B>SKROL / DANCES & MARCHES FOR THE ORPHAN AGE</B> <BR>CD, Dagaz Music, Portugal, 2005 <HR><BR> <P align=justify><FONT face="Arial" size=1 color=#AAAAAA> <img src="cz_reviews_soubory/DancesandMarches.jpg" width="211" height="189" align="left"></a> Pra~sk postindustriln formace Skrol je jednm z projekto trojice Vladimr Hirsch, Tom Saivon a Martina Sanollov, a zroveH jednou z cest k dosa~en tvaru integrovanho hudebnho souboru. Fakticky nejaktivnjam tvor m obdobm byl pro Skrol zvr minulho milnia. Tato etapa je zachycena na dvou v Nmecku (dnes ji~ zaniklou firmou Membrum Debile Propaganda) vydanch albech Insomnia Dei a Heretical Antiphony. Ve stejn dob vaak vznikl materil i k dalamu albu, je~ byl v roce 2001 jeat dokladn zmasterovn a zremixovn. Nahrvka dostala jmno Dances and Marches for the Orphan Age, avaak dky nejroznjam okolnostem spatYila svtlo svta v podob oficiln vydanho alba a~ nyn prostYednictvm portugalskho labelu Dagaz Music. Ji~ na pYedchozch dvou nahrvkch se Skrol pYedstavuj jako jen t~ko zaYaditeln hudebn soubor, jeho~ "fze" industrilu a postupo ze svta tzv. v~n hudby byla pomrn daleko od valn vtainy postindustriln produkce, vyu~vajc pYedevam nejroznja pYedpYipraven symfonick samply a vznikajc asto na principu vnjaho efektu. Z tohoto pohledu je hudba Skrol vjime n ryz, vznikl na bzi komponovanch suit, je~ jsou organicky prokldny samply a hluky, a kterm zjemHujc prvek dodv ~ensk vokl. Pokud lze v souvislosti s ji~ dYve vydanmi dvma alby hovoYit o velmi hutnm soundu, vyu~vajcm dramatickch skladebnch postupo a dorazn industriln rytmiky, v souvislosti s Dances and Marches for the Orphan Age se d hovoYit o albu zYeteln vcerozmrovjam. Postupy ze svta soudob v~n hudby s dominujcm, msty a~ mrazivm zvukem varhan jsou i vzhledem k zapojen industrilnch prvko asto mnohem abstraktnja, skladebn struktura ne ekan rafinovanja (Heights of Despair). Z hlediska principu vytvYen tzv. "integrated music", tedy termnu, je~ nabral na intenzit (v proklamacch a nsledn i v praxi) pYedevam v dlech novji vzniklho projektu Aghiatrias, lze ji~ na tomto albu najt nkolik kompozic s tmto zmrem naprosto korespondujcm (Eleison, Abysm). Albem jako celkem prozaYuje hlubok duchovn poselstv - hledn smyslu existence a zposob jeho pojmn. Je zde ctit pYmo fyzick dotek strachu z nepoznatelna, siln pYtomnm katolickm akcentem navc prostupuj prvky hereze i pYmo "pantheistick oslovovn prostoru". Zvlatn dl na nahrvce pYslua voklnm partom. Mu~sk deklamace (msty jdouc a~ k hranicm ostYejaho harsh-noiseu - napY. v hymnick Antifuga 74/148) prozaYuje ist mezzosoprn Martiny Sanollov (pYedevam v pastorln Absolution i sebezpytnm ~almu Iob 03). Z hlediska vae popsan formy se pak svm zposobem odliauj hutn a dramaticky vypjat The Sign Reanimated (je~ se vce bl~ soundu z alba Insomnia Dei) a pYedevam a~ ne ekan smYliv a hlukovch aran~ prost zvre n crkevn suita Decline and Fall. Dances and Marches for the Orphan Age je zkrtka nevaedn album. Jen t~ko lze dnes toti~ nalzt nahrvku tolik prostoupenou silnm duchovnm nbojem a pYitom modern formou zpracovvajc tradi n evropsk (slovansk) hudebn odkazy. <br><p align=right><i>FREEMUSIC / Igor Nov ek, 7.05.2005, www.freemusic.cz, rubrika "Recenze alb"</i> <br><br><br> <P align=left><FONT face="Palatino Linotype" size=2 color=#cccccc> <B>AGHIATRIAS / REGIONS OF LIMEN</B> <br>CD, Epidemie Records, 2004 <HR><BR> <P align=justify><FONT face="Arial" size=1 color=#AAAAAA> <img src="cz_reviews_soubory/RegionsOfLimen.jpg" width="211" height="199" align="right"></a> Druh oficiln po in pra~skch Aghiatrias, to je dala mocn a posobiv freska, ubrajc se, byv prosycen zneklidHujc nepoddajnost a odmtajc akly tno dekadence, aby vyjdYila strach budc slu a upomnajc ve svch hrdch dsivch alehnutch, hlasitch a chvjcch se derech na realitu sou asnho svta. Je temn hloubajc sondou, oscilujc mezi meditativnmi stny a bojovou agresivitou zkladn mateYsk pody tmat, (pozoruhodn svou vnoYenost Axis Illuminationis i Taciturn Stratum, bojovn Submerged Esplana, Chiasmata i prorocky drsn (vynikajc Dura Mater, Ad pontem lamentorum, Decapitatio). <BR> <i>RECENSIONI Dark Industrial a cura di Paolo Bertoni (bxpdb@in.it)Translation by Oliver Kole nk.</i><BR><BR> Aghiatrias jsou jednou z odno~ postindustrilnch Skrol, na nahrvce se tak podleli vaichni tYi lenov mateYsk skupiny, byt jen dva, Vladimr Hirsch a Tom Saivon, jsou leny pobo nho projektu. Dominantn roli m opet prvn jmenovan, kter prokazuje velk skladatelsk kvality. Regions Of Limen jsou zatm nejlepam dlem tohoto hr e na klvesy. PodaYilo se mu vyv~it wgnerovskou mohutnost symfonickch pas~, podlo~ench neprosn se valcm rytmem s poklidnjami plochami elektronickch zvuko a vokly. Hlavn vaak dokzal podYdit detaily celku, tak~e ~dn tn nen na vznosn temn nahrvce navc a nepYipravuje ji o nalhavost a dernost odpovdajc t~i svta.<BR><I>PRVO - 6.5.2004 (aa) </I><BR><BR>Pra~skm Aghiatrias se na jejich v poYad ji~ tYetm albu Regions of Limen podaYilo dovst dosud nejdle svoj koncept integrovan hudby, zapo at pYed osmi letech tehdy jeat pod hlavi kou Skrol. Pokud byl toti~ zmr dvojice Vladimr Hirsch/Tom Saivon (doplHovan roznou mrou zpva kou Martinou Sanollovou) o integraci roznch forem a pojet (pYedevam pak klasickho hudebnho ctn s koYeny u Stravinskho, Kabel e i Jan ka s industrilnmi prvky) msty zat~en mo~n a~ pYlianou upjatost - kdy forma a proklamovan cle ponkud zastiHovaly obsah - prv na nejnovjam po inu se z tohoto zajet dokzala vymanit. Hudebn velmi nro n, zvaenou pozornost vy~adujc album s pomrn rozshlou stop~ tak krom typickch atributo Aghiatrias - tedy sevYench militantn neoklasicistnch pas~, prokldanch noiseov pulsujcm lomozenm - pYekvap vbornou prac s architekturou skladeb. Vce ne~ kdy dYve bylo vyu~ito zklidnnjach dark-ambientnch ploch, nkdy a~ zkostn apokalyptickou nekompromisnost vyva~uj vstYcnja klavrn i zvonkov motivy a "humnnja" rozmr v podob zapojen hlaso resp. celho pveckho sboru . Regions of Limen m jako celek charakter rozshl "industriln mae" (v dle je aplikovna st Hirschova autorskho projektu De regionibus liminis), ve kter zmr zpracovat umleckou formou tma podprahovho smyslovho vnmn v dneanm svt pln koresponduje s jejm celkovm vyznnm. Hudba Aghiatrias je jednoduae nevaedn a pro Yadu poslucha o na prvn poslech asi ne pYlia pYvtiv (mo~n, ~e pro neznalho bude nejlepam vodtkem moj ponkud zjednoduaujc, avaak bezprostYedn postYeh, jak jsem si jej zaznamenal do poznmkovho bloku a toti~, ~e pYi poslechu Regions of Limen si jednoduae pYipadte jako uprostYed liturgick mae, konan uprostYed tovrn haly). Na druh stran prv jej obsa~nost, hloubka a apelace na duchovn rozmr, tolik kontrastujc s mnnm Yady znmch pYedstavitelo nkdeja esk podzemn scny, ~e v dnean dob pro n ji~ hudba nen politikum a ~e "dlaj jen hudbu pro hudbu", u~ asi Yad nenasycench z nich schz. Mo~n vaak prv proto je dnes ji~ prvn vydn alba z jara tohoto roku vyprodno, tak~e jeho vydavatel, label Epidemie Records pYikro il k dotisku edice druh. <BR><I>Igor Nov ek, 24.07.2004, www.freemusic.cz/clanky/3280.html</I><BR><br> <P align=left><FONT face="Palatino Linotype" size=2 color=#cccccc> <B>Rozhovor pro FREEMUSIC</B> <br><font face="Palatino Linotype" size="2" <font color=#AAAAAA>"Nejen o albu SKROL Dances & Marches For The Orphan Age" <hr><br> <P align=justify><FONT face="Arial" size=1 color=#AAAAAA><BR> <img src="cz_reviews_soubory/skrol.jpg" width="350" height="240" align="left"></a> <i>Trio Vladimr Hirsch, Martina Sanollov a Tom Saivon stlo v polovin devadestch let za vznikem souboru Skrol. Postupem asu se vydali cestou originlnho hudebnho projevu, kter v sob nezapYe prvky industrialu na stran jedn a pomalu pYeva~ujc postupy soudob v~n hudby na stran druh. Jejich hudebn poue jasn ilustruje i nov vydan album na portugalskm labelu DAGAZ "Music Dances And Marches For The Orphan Age". Pojme se tedy na chvli zastavit s lenem Skrol (a tvorcem, jen~ stoj i za Yadou dalach pozoruhodnch projekto), Vladimrem Hirschem, a probrat nkter zajmav tmata.</i><br><br> <i>Materil pro toto album vznikal v podstat na konci 90. let. Co vs vedlo k tomu, vrtit se k nmu a vydat ho nyn?</i><br><br> <b>V lt 1997 jsem pYipravil zkladn instrumentln kostru projektu, kter povodn ml bt mm slovm opusem. Postupem asu jsem se rozhodl zpracovat ho ve verzi, kter by byla ur ena Skrol. V roce 1999 jsme album studiov oaetYili a sou asn i rozaYili o dala skladby. }el Bohu, vsledek studiov prce neodpovdal naaim pYedstavm, proto byl projekt odlo~en. Poslze jsem se k nmu vrtil v roce 2001 a 2002, kdy jsem ho opakovan pYepracovval. Finln produkt pochz z podzimu 2002. Tato verze doala spole nho konsensu souboru.</b><br><br> <i>Co vaechno jste udlali pro "reinkarnaci" tohoto alba? Krom prac na zvuku doalo tYeba i k njakm pravm koncepce desky, dramaturgickm zsahom - zmn poYad skladeb nebo vynechn nkterch povodn za lennch st alba apod.?</i><br><br> <b>Jednalo se pYedevam o sofistikovanja koncepci, za lenn novjach skladeb a odmtnut nkterch povodnch sou st. K nejpodstatnjam pravm vaak doalo v soundu a tedy i v zkladnm prostYed, ve kterm probh vlastn hudebn dj, jen~ bylo nutno nastolit v duchu povodn idei, s jej~ realizac jsme do t doby nebyli spokojeni. Na zsadn zmr v rmci stmelujcho ambientu byl zalo~en na pYedstav, kdy jednotliv skladby vystupuj z jaksi zejc przdnoty. Nen to vaak przdnota ve vlastnm slova smyslu, neboe by v n mla bt ctit pYtomnost ~ivota i principu, existujcho nezvisle na ns a tedy i vzdlenho naa racionalit. Celkov mlo vae posobit dojmem dchajc hlubiny (ambientn vrstva hudby), jej~ temn st je obklopeno lidskou masou (instrumentln bze a vokly), kde z anonymity vystupuj zcela konkrtn, emo n vypjat tvYe (nonverbln vokly, neinvazivn hlukov samply). Nevm, zda se to podaYilo, ale osobn jsem s vsledkem spokojen.</b><br><br> <i>Na to, ~e desky Skrol vychzely u nmeckho labelu si u~ vaai pYznivci mohli do jist mry zvyknout, ale Portugalsko... Jak jste se dostali k portugalskmu labelu DAGAZ Music?</i><br><br> <b>To je dala a nikoli nepodstatn faktor, kter ovlivnil datum vydn projektu. Nmeckm labelem Membrum Debile Propaganda, kter vydal pYedchoz dv alba Skrol Heretical Antiphony a Insomnia Dei bylo ji~ v roce 1999 pYislbeno vydn tohoto alba, ale ve chvli, kdy bylo dokon eno, zmizelo toto vydavatelstv za nejasnch okolnost ze svta. Naae dala snaha o vydn byla pot dlouho nespan, v lt 2004 mne vaak oslovil portugalsk distributor Rui Carvalheira, kter projevil zjem o dodn kompletn diskografie Skrol, Aghiatrias, Zygote a mch slovch projekto. Dlouho jsme spolu komunikovali zcela nezvazn, jednoho dne jsem se ho vaak vce i mn s nadszkou otzal, zda by nechtl zalo~it vydavatelstv a nco z naaich produkto vydat. K mmu velkmu pYekvapen souhlasil a bhem tY msco vydn alba zrealizoval coby prvn release labelu DAGAZ Music. Deska m tedy poYadov slo 001. PYhoda se zd bt sice ponkud bizarn, ale vsledek pYed il vaechna m o ekvn jak ve vstYcnosti, tak ve spolehlivosti. Ironi osudu je skute nost, ~e po dlouh dob bez vydavatele mme nyn dva, proto~e Aghiatrias jsou od roku 2004 pod kYdly eskho labelu Epidemie Records.</b><br> <br> <i>Tvorba Skrol je jednm z pYklado tv prce ve stylu tzv. integrovan hudby, tedy trochu zjednoduaen Ye eno, v pYpad Skrol, hudby, spojujc vlivy a postupy hudby artificiln (nebo, chceme-li, v~n), postindustriln a jistch, Yeknme, a~ rockovch stop. Tk se ona "integrace" vhradn hudebnch stylo a ~nro nebo kladea doraz pYi scnickm, pdiovm proveden i na "zaintegrovn" vizuln slo~ky?</i><br><br> <b>Jsem pYznivcem myalenky, ~e hudba mus hovoYit tak Ykaje "an sich", tedy bez externch stimulanci i berli ek jinho typu. Pro mne je zdaleka nejpodstatnja st prce vlastn tvor  alchymie. Koncertn innost pova~uji vcemn za nutn zlo, proto vizuln strnku pdiov prezentace Yeam jen s ohledem na to, aby neodvdla pozornost od hudby, nemluvila jinou Ye  a byla j vkusnm lo~em.</b><br><br> <i>Skrol se objevuj pYedevam na akcch spojench s industriln i postindustriln scnou. Nejsou tm tak trochu v izolaci pro poslucha e jinch ~nro?</i><br> <b>Velmi dobr otzka a zsadn postYeh. Tuto skute nost nesu velmi nelib a je tak jednm z podstatnch dovodo mho nedostatku entusiasmu ve vztahu k naa koncertn produkci. Nicmn pYijmm j s vdomm, ~e jen st~ si lze pYedstavit v tomto pYpad ideln Yeaen. Domnvm se, ~e pY ina tohoto stavu tkv v pYedevam v izolaci ~nro. Nen to jen problm tuzemsk, nicmn u ns je vzdlenost jejich reprezentanto ve srovnn se svtem neporovnateln propastnja. M zkuaenosti hovoY o naprost vzjemn ignoranci. Pro rigorzn vyznava e industrilu je naae hudba pYlia spjata se sou asnou v~nou hudbou, kterou vesms odmtaj a nejsou povtce v tomto smru minimln vzdlni. Pro hlukaYe jsme mlo hlu n, pro fanouaky ambientu pYlia, pro metalisty jsme "psychrnou". Pro poslucha e i interprety klasick v~n hudby jsme nejspae n m takovm, m je extrmn sex pro puritnskho pastora z anglickho venkova. Pou~vm sice ponkud exponovanch pYmro, nicmn v naaich kon inch je tato situace realitou.</b><br><br> <i>PYstup ke komponovn jednotlivch skladeb m bl~e k v~n hudb. Existuj njak kapely nebo projekty, kter pova~ujea v tomto smru za "ideov spYznn"?</i><br> <br> <b>Podobn orientovan projekt v rmci jdra vlastn idey nevidme a pokud nachzme nkter spYznn projekty, jedn se spae o pYbuznost ryze formln. Nebudu je ovaem jmenovat. Vzhledem k tomu, ~e se nesta m vztekat nad roznmi pYmry a krabi kami, kam ns mnoz kritici zaYazuj a trpm alergi na potYebu neustle srovnvat nesrovnateln a hzet vae do pYehlednch pytlo, je mi tato otzka dosti proti srsti. Kdo v, co by zase kdo z toho vyvodil. Proto radji ne~ "ideov spYznnou" zmnm hudbu, kter byla inspirac (nikoli pYle~itost k opisovn) pro m a naae sna~en v jeho samm zrodku, tedy ji~ pYed dosti vzdlenou dobou. V tchto souvislostech mohu jist se souhlasem kolektivu jmenovat Stravinskho, Jan ka, Bartka, Kabel e, Ligetiho, ale t~ Swans i Art Zoyd. Nechci ovaem, aby tento v et vyznl obsolentn, proto jednm dechem ujiaeuji, ~e s dnm na sou asn svtov scn jsme samozYejm pomrn dobYe obeznmeni. </b><br><br> <i>Jakou pozici mezi projekty, na kterch se podla, zaujmaj v sou asn dob Skrol?</i><br><br> <img src="cz_reviews_soubory/skrol2.jpg" width="250" height="331" align="right"></a> <b>Proto~e mm lohu skladatele ve vaech naaich projektech, maj pochopiteln svho spole nho jmenovatele, odliauj se vaak v technologii prce. Nebudu zdlouhav vysvtlovat v em spo v onen jednotc prvek, je jednoduaa uvst ony ryze formln rozdly. Skrol jsou projektem, pracujcm na reziduch rockovch zklado. Je to konkrtn hudba respektujc alespoH minimln psHovou formu. Jsme si vdomi, ~e jejich doba pomalu kon , i kdy~ njakm potencilem jeat disponuj a rdi bychom ho realizovali. Aghiatrias jsou pro ns v sou asnosti slem 1. Maj abstraktnja tvY morfologicky slo~itch zvukovch konstrukc i kompozi nch postupo a reprezentuj pln dala vvoj integrovan hudby naaeho typu. Projekt Zygote je spae npadem pro jednu desku, resp. natolik specificky zpracovanm tmatem, ~e jej nelze mt za trvaleja zdroj. Je dialogem relativn jednoduch skladebn geometrie a mn uchopitelnch amorfnch noisovch struktur. Co se t e m slov tvorby, ze kter velmi asto erpm tmata pro naae spole n projekty, ta zostv alespoH ste n u formln struktury klasickho tvaru, jakkoli v n je jdro skladebnch a stavebnch principo, kter pot dle aplikujeme.</b><br><br> <i>Jeat zpt k desce. Je z n patrn jist, Yeknme, duchovn ( i, snad lpe, filosofick) rozmr a i zde lze vystopovat ur it slovansk hudebn nzvuky. Pova~ujea to za jedny z charakteristickch znako tvorby Skrol nebo tvho komponovn vobec?</i><br><br> <b>Absolutn! Tragick fakt praktickho vtzstv antropocentrismu v sou asnosti a ignorance duchovnho rozmru jako dosledek oslnn lovka jeho vlastnmi schopnostmi, to je stYedn tma m prce. Spole nost dospla k egodeismu. To pova~uji za sebezhubn smr. Zsadnm clem je proto zobrazen sou asn reality nesmiYiteln konfrontace duchovnho a materilnho nazrn svta, kter vaak ve svm vsledku m vystit v transubstanciaci, zrcadlc pYesvd en o pYirozenm (tedy nikoli nutn racionlnm) poznn neoddlitelnosti obou. Nesna~m se tedy o apokalyptick vidn, jak je mi asto podsouvno, apokalypsu svta despiritualizovanho pova~uji vaak za nevyhnutelnou. Proto krom koYeno duchovnch, kter spatYuji spo vat ve slovansk hudb minulosti u~vm a sna~m se nalzat vrazov prostYedky blzk tomuto svtu, jinak bych s nm nemohl ani nesouhlasit, stejn tak jako vyjdYit touhu po spiritualit, kter je jm utrcena.</b><br><br> <i>Zvre n otzka trochu odjinud. Zd se, ~e pomalu nastv doba jakhosi soumraku hudebnch periodik. Jak ty osobn vida pomysln "souboj" tiatnch asopiso i fanzino s internetovmi servery?</i><br><br> <b>PYiznm se, ~e trochu vtm vtzstv Internetu, kter ostatn pova~uji za nevyhnuteln. Pro aYen hudby, stojc na okraji spole nosti, je pYnosem. To, co je vaak jeho fatlnmi nevhodami a sou asn paradoxem telekomunika n vysplho svta, je zahlcen informacemi a velkho podlu sdlen nevaln kvality, v jejich~ zplav se respondent mo~e spae utopit, ne~ doshnout k~enho cle. Zavalen masou zbyte nost a dky faktu, ~e toto mdium umo~Huje pst komukoli cokoli, stv se pot spae desorientovanou obt manipulace.</b><br> <i><P align=right>M.Slezk, J.`da, 23.06.2005</i><br><br><br> <P align=left><FONT face="Palatino Linotype" size=2 color=#cccccc> <B>VLADIMR HIRSCH / SYMPHONIES NOS.2 & 3</B> <br>CDR, Integrated Music Records, 2003 <HR><BR> <P align=justify><FONT face="Arial" size=1 color=#AAAAAA> Vladimr Hirsch je hnac hudebn silou projekto AGHIATRIAS a SKROL a to je slyaet i zde v jeho kompozicch modern klasiky. Mnoh motivy jsou zvlatn povdom a v Hrischov tvorb se stle obejvuj. Ob dla byla napsna pro  integrovan orchestr , kter vyu~v jako autentick tak syntetick instrumentace klasickho symfonickho orchestru. Jeho typick zvuky se v Hirschovch skladbch svYej s industrilnmi skvrnami a slvaj se v novou jednotu, kterou skladatel ozna il nzvem  integrovan hudba . Symfonie . 2 je v tom ohledu homogenn. Jednotliv sti se odliauj jen nepatrn, jsou nepYetr~it strojov pohnjc. V pYednesu je siln patrn teatrlnost, ani~ by ovaem sklouzala do patetickch rovn. Symfonie . 3 se skld z 16 kratach a velmi rozdlnch dl ch st. I zde nachzme typick zvukov prvky, tolik charakteristick pro Hirschovu tvorbu. Vrazn ovaem vystupuj podivn zvuky varhan, jako~ i dorazn nasazen bicch nstrojo. Symfonie . 3 se vyzna uje vysokou mrou agresivity a velice intenzivn atmosfrou. Poslucha  je v podstat zmtn sem a tam, mo~nost spo inut zde vlastn neexistuje. Jist by bylo i z vizulnho hlediska z~itkem, za~t uveden dla s opravdovch klasickm orchestrem. <BR><p align=right><I>Ulrich Bemmann, C.D., Dr~any, Nmecko, pYeklad: M.Sanollov</I><BR><BR><BR><BR> <img src="cz_reviews_soubory/Nine.jpg" width="900" height="559" align="left"></a> <BR><P align=justify><FONT face="Arial" size=1 color=#000000> 2013<BR><BR><BR> <a href="cz_menu.html"><img src="index_soubory/zpet.jpg" width="60" height="30" align="left" border=0></a> </font></p> </FONT></P> </P></FONT></FONT></FONT></FONT></TD></TH></TR></TBODY></TABLE></BODY></HTML>